Permakulturní zahrada Séva

Tento komunitní agrolesnický, syntropický a domškolácký projekt vás nadchne, jakmile na něj vstoupíte. Z každého, zatím malého stromku nebo keře, a přístřešku, na vás dýchne nadšení průkopníků a kamarádství. Jakkoliv tu jsou podmínky pro pěstování dost drsné - srážkový stín, jižní svah, není tu voda v trubkách ani v potůčku - je to právě společné nadšení a důvěra v permakulturní postupy - někdy pomalé a jindy odvážné - které tu dávají příslib, že tady to poroste.

To, co tu roste souběžně s vegetací, je komunita lidí kolem nadšených zakladatelů, kteří mají podporu také v širší rodině ve vsi. Domškolácká skupina má kolem 10 dětí různého věku. Funguje tu také místní KPZ – v současné době má už 120 pravidelných podporovatelů zahrady a bedýnkového systému s rozvozem bedýnek od lokálních pěstitelů.

Název spolku Séva totiž znamená v sanskrtu “nesobecká služba druhým bez ohledu na výsledek nebo odměnu” a spolek tvoří 10 jádrových členů a členek, sousedé a kamarádi se přidají na společné velké akce, jako jsou výsadby, workshopy, vzdělávací programy pro MŠ a ZŠ, příměstské tábory … a oslavy !

První výsadby tu proběhly v roce 2023, začínalo se tu na bývalém konvenčním poli. Postupně se tu oselo luční směsí od PlantaNaturalis, vytvarovaly se první svejly na hodním okraji pozemku, které zároveň slouží k zachycení jakékoliv srážkové vody – které je tu pomálu. Na okraji svejlu jsou vysazené pionýrské dřeviny – topol japonský z řízků, například. O motivaci k založení tohoto pozemku napsal Honza Hrnčíř v tomto článku.

Pozemek má 27.000 m2 a tvar víceméně obdélníku, jižní expozici na dohled kopce Říp, nadmořská výška kolem 200 m.n.m.

Pozemek se nachází v polabské nížině a deště tu nejsou pravidelné, a tak bylo zásadní nejprve dobře pozorovat slunce, stín, vítr a vrstevnice, a pak podle key-line designu vytvořit první svejl na horní hranici pozemku. Zároveň jde o hranici s konvenčně hospodařícím zemědělcem, a tak se kromě větrolamu jedná také o pesticidolam.

V souladu se syntropickou výsadbou a kopírování sukcese se nejprve zvolili pionýrské dřeviny a postupně se také přidávají ovocné dřeviny. Podsazení bylinami už je po pár letech kolem stromů a keřů vidět.

Pro inspiraci je tu seznam použitých rostlin:

  • stromy – topoly, osiky, břízy, lípy, duby, jeřáby břek, jeřáby oskeruše, ořešáky, platany, jedlé kaštany, pawlonie, katalpa, habry, jerlín japonský, sekvojovec, liliovník tulipánokvětý, moruše, jabloně, třešně, hrušně, slivoně, broskvoně, fíkovníky, kdouloně;
  • keře – lísky, bezy, pomerančovník mexický, šeříky, muchovníky, dříny, ptačí zoby, angrešty, rybízy, josty, arónie, růže svraskalá, hortenzie paniculata, zimolezy kamčatské, kanadské borůvky, maliníky, jahodníky lesní;
  • byliny – šalvěj, rozmarýna, tymián, levandule, máta, meduňka, yzop, ožanka kalamandra, brutnák, heřmánek, divizna, ostropestřec, štětka, dobromysl, smil italský, lékořice, třapatky, sléz lesní, měsíček lékařský, a mnohé další divoké.
  • oblíbené kombinace na tomto pozemku jsou – Holovouský malináč + máta + maliny

Pro vylepšení půdy se s obcí domluvilo navezení štěpky a hnoje a postupně se používá při výsadbách a přípravách na výsadbu. Zalévání zatím děláme při výsadbě díky přivezenému IBC barelu a hadicí. To, co přežije tady první celý rok, pak už přežije skoro všechno 🙂

V létě 2026 tady proběhlo víkendové setkání ZAKOŘENIT, letní permakulturní Slunovratová konvergence a kolem 100 lidí tu prožilo jeden z tropických víkendů tohoto léta. Díky podpoře od Nadace Partnerství, v rámci projektu Hybatelé komunit, byl program plný nejen společného vaření, sdílení a workshopů, ale také pozvaných vzácných hostů – Ladislav Miko o půdě, kapely ČR i ze zahraničí, místní divadelní spolek, písničkář Tranzan, Ext band a neúnavní Yekumi, kteří nás po horkém a únavném dni roztančili až do noci !