V srpnu 2026 se v Maďarsku uskutečnila 4 denní mezinárodní permakulturní konvergence států střední a východní Evropy. Sešli se tu zástupci permakulturních organizací z Česka, Slovenska, Maďarska), Srbska a Ukrajiny. Organizaci celé akce zajistila maďarská permakulturní organizace MAPER (Magyar Permakultúra Egyesület).
Konvergence se konala jako oficiální přidružená akce v rámci festivalu Gyüttment v místě zvaném Csobánkapuszta. Tento festival je v Maďarsku tradičním setkáním pro lidi, kteří plánují nebo realizují přesun z města na venkov. Letošní ročník přilákal cca 800 účastníků, pro které byl připraven bohatý program zahrnující stánky, workshopy, přednášky i hudební stage. My jsme si toho programu moc neužili, protože byl v maďarštině. Naším hlavním centrem byla mezinárodní pódium, kde veškeré přednášky a diskuse probíhaly v angličtině.
Pátek: Odolnost v krizích, profesní permakultura a český diplomový program
Páteční odborný program na Mezinárodním podiu zahájila Natálie Boyko z Ukrajiny. Ve svém příspěvku se věnovala dopadům válečného konfliktu na životní prostředí i na běžný lidský život. Vyprávěla, jak se lidé přesouvají z měst na venkov, protože města jsou častým cílem útoků. Venkov se stává klíčovým útočištěm i pro zajištění základních potřeb, jako je přístup k vodě a pěstování potravin. (Pokud vás toto téma zajímá, doporučuju podívat se na video ukrajinských permakulturnic z loňské mezinárodní konvergence na Slovensku).
Druhou dopolední prezentaci měla Ruža Janjic ze srbské permakulturní organizace. Mluvila o propojení permakultury, umění a aktivismu, zejména v současné době, kdy se v její zemi chystají volby.
Odpolední blok patřil slovenské organizaci PermakulturaSK, kterou reprezentovaly Klára Mydliarová a Mira Foffová. Ve své prezentaci představily proces profesionalizace permakultury na Slovensku a fungování sítě permakulturních designérů. Zaznělo velmi pozitivní zjištění, že poptávka po službách permakulturních designérů na Slovensku dlouhodobě převyšuje kapacitní možnosti stávajících odborníků, tedy že po permakulturním designu je velká poptávka.
Moje prezentace byla zaměřená na systém permakulturního vzdělávání v České republice. Akademie permakultury u nás vedle standardních kurzů permakulturního designu (PDC) rozvíjí navazující diplomový program, což je další možnost pro permakulturníky, kteří už mají za sebou kurz PDC, chtějí se dál rozvíjet a třeba se i permakulturou zabývat profesně.
Páteční oficiální část jsme uzavřeli pracovní schůzkou, mluvili jsme o další možné spolupráci, hlavně v oblasti profesionalizace permakultury.
Večer jsme měli možnost poslechnout si něco z maďarské hudby a zatancovat si.
Sobota: Spravedlivá společnost a praxe ze Slovenska
Sobotní program na Mezinárodní stage zahájila Kinga Milánkovicz z Maďarska workshopem zaměřeným na hledání cest a způsobů k vytváření férovější a sociálně spravedlivější společnosti jak v našich zemích, tak v širším evropském kontextu.
Ve druhém bloku vystoupila Patrícia Pavlovská, která účastníkům představila stav a rozvoj permakultury na Slovensku.
Odpoledne dostali slovo farmáři, kteří mluvili o svých zkušenostech, potřebách a možnostech.
Poslední sobotní blok byl nečekaným překvapením, přijel totiž Geoff Lawton, velmi známý australský učitel a designér. Vyprávěl o svých začátcích v permakultuře, o tom, kde a jak pracoval. Líbilo se mi, jak hezky se vyjadřoval o mladých lidech a o jejich schopnosti učit se a měnit svět k lepšímu. Stejně tak si pochvaloval to, jaké možnosti nám dnes poskytují moderní technologie, mobily, internet a umělá inteligence. Na konci kdosi vznesl otázku, zda vidí budoucnost světa pozitivně. Geoff naprosto nezaváhal a řekl, že ano, že na sto procent věří v dobrou budoucnost.
Večer jsme opět věnovali hudbě, tanci, povídání a odpočinku.
Neděle: Městská permakultura a budování komunit
Závěrečný nedělní program nabídl panelovou diskusi na téma Permakultura ve městě, kterou vedla Tracey Wheatley. Diskuse se zaměřila na různé možnosti a iniciativy, které lze realizovat přímo v městském prostředí. Tracey zdůraznila zásadní význam setkávání a vytváření lokálních komunit na základě společných potřeb – příkladem mohou být skupiny maminek s malými dětmi, které spojují podobné každodenní starosti.
Permakulturní principy
Celý festival i ta naše mezinárodní část byly krásnou ukázkou uplatnění tří etických permakulturních principů.
Péče o Zemi zahrnovala bezodpadovost (nikde nebyly žádné koše s výjimkou bioodpadu), lokální jídlo, kompostovací toalety nebo fotovoltaické panely.
Péči o člověka naplnily organizátorky a organizátoři konvergence. Pečovala o nás Kinga Milánkovicz a Theodora Jordanidisz, o program se staral Alfréd Szilágyi.
A třetí princip, péče o budoucnost, byla zahrnuta ve všech našich diskuzích o tom, co pozitivního můžeme udělat pro svět kolem nás i pro sebe.
Závěr
Mezinárodní permakulturní konvergence na festivalu Gyüttment potvrdila, že se potkávat chceme, ale také že všichni máme spoustu práce a dalších aktivit, takže je pro nás důležité, aby ta setkávání byla smysluplná a produktivní.
