Testovali jsme v posledních letech tyto tři způsoby skladování kořenové a další zeleniny přes zimu:
Zapomenutí zeleniny v půdě
Prvním způsobem je ‘zapomenutí’ zeleniny v záhoně, u mrkve se nám to stalo opakovaně a bez zakrytí vydržela celou zimu a na jaře jsme pojídali křehké, šťavnaté mrkve. Při úmyslném ponechání části úrody v půdě doporučujeme přihrnutí půdy nebo přikrytí organickým materiálem. Zabráníte tak namrznutí částí, které vyčuhují ven s natí. Toto řešení je téměř bezpracné. Je potřeba dát pozor na hryzce a občas zkontrolovat, zda nesklízí místo vás.
Používáme především pro kořenové zeleniny rostoucí v hloubce (mrkev, pastiňák, křen…).
Skladování na záhoně
Velmi jednoduché je skladování přímo na záhoně, které dokumentují fotografie níže – sklizenou zeleninu jsme zarovnali na záhoně, zakryli částečně půdou, natěmi a následně jen trochou slámy. Zelenina vydržela do prvních silnějších mrazů a mohli jsme vše postupně konzumovat čerstvé. Děláme to tak zhruba se čtvrtinou sklizně a pokryjeme spotřebu zhruba do Vánoc.
Při skladování na záhoně ve fóliovníku a nebo přidáváním mulče by zelenina určitě vydržela celou zimu. Nevýhodou může být menší komfort při vyndávání zeleniny, když hodně nasněží.
Používáme především pro všechny druhy kořenové zeleniny a třeba i pozdně letní pór, který konzumujeme rychleji, ve vlhčí půdě totiž nahnívá.
Skládek v písku u domu
Středně náročné je skladování v písku u zdi domu – to je náš favorit, takto skladujeme největší množství zeleniny a funguje to výborně. Poslední zimy byly mírnější, takže počítáme s malým vylepšením stávajícího primitivního skládku – nyní jen prkno ohrazující hromádku písku, zelenina plně zakrytá pískem a dokrytá několika starými textiliemi a zbylou deskou izolace XPS.
Takový skládek chce být u domu, kde nesvítí slunce, nesněží a neprší, a kde lze jednoduchými kroky vytvořit nezámrzné místo. Písek by měl být čistý, náš udržujeme a používáme 2-3 roky po sobě. Celkově nám to přijde pohodlnější a jednodušší než tzv. krecht.
Používáme pro všechny druhy kořenové zeleniny včetně brambor.
A bedýnky v suterénu domu
Krom uvedených třech způsobů skladování venku se osvědčilo i obyčejné uložení do bedýnek v suterénu domu, nebo vyskládání na schodech. Tento způsob používáme u všech dýní, cuket, patizónů, cibule, česneku, nepoškozených hlávek zelí. Prostory jsou chladnější, teplota se pohybuje kolem 15°C a suché (což je důležité zejména pro tykve). Poslední fotka venku na terase je jen pro radost, motivační.
Ať to jde!
Výsledkem našeho testování je zkušenost, že skladovat lze i s jednoduchým až nulovým vybavením a že je prima improvizovat. Zkoušejte to taky a něco se určitě podaří – i když to chce zkoušení, dovednosti tohoto typu se jen z internetu instantně nenasají.
Článek jsme převzali s laskavým svolením od Radky Formánkové z Malé jižní stráně – což je Ukázkový permakulturní projekt , REPEC (regionální permakulturní centrum) a také Přírodní zahrada v Českém středohoří. Konají se tu pravidelně kurzy zaměřené na pěstování, zpracování, uskladnění zeleniny, semenaření, práce s vodou na pozemku a mnohé další… Koukněte sem!