Alena Krejčí
Alena Krejčí se věnuje péči o Herbarium Šejby – permakulturní zahradu s netradičním ubytováním. Pěstuje a sbírá byliny, vyrábí z nich čaje, tinktury, oleje a další užitečné produkty.
Praxi získala díky 12 letému působení v rodinné zahradnické firmě. Několik let vedla vlastní firmu – Biozahradu Tábor s širokým sortimentem bio zeleniny a bylin a provozovnou na výrobu sterilovaných zeleninových výrobků, džemů, sirupů, bylinných čajů a koření. Pracovala také jako poradce pro ekologické zemědělství.
Nejen bohaté zkušenosti s pěstováním okrasných rostlin, s projektováním a zakládáním zahrad daly vyrůst ukázkovému permakulturnímu projektu, který je obohacen o práci s energií místa, vody, stromů a kamenů.
Vlasta Hlinková
Vlasta Hlinková sama říká, že pomáhá zlepšovat zdraví lidí a tím následně přírody. Vyvinula metodu “Celostní terapie přírodou” založenou na permakulturních principech, věnuje se mj. fytoterapii a aromaterapii a jejím cílem je Udržitelná pohoda. Ve volném čase buduje permakulturní projekt s terapeutickým přesahem Zahradní lázně Hasina.
Marco Stella
Marco Stella vystudoval antropologii a etologii, z čehož má nějaká bezvýznamná písmenka před a za jménem. Jeho akademickým tématem jsou zejména různé fazety vztahu člověk-zvíře. Založil komunitní zahradu, spíš dnes již komunitní farmu Pastvina, kde, když se zrovna psychicky nebo fyzicky nehroutí, sem tam ještě něco dělá. Vždycky byl fanouškem chovu domácích zvířat, k čemuž ho ostatně vedli i prarodiče (zážitek letícího kohouta s useknutou hlavou byl velmi formativní) a ačkoliv do roku 2015 vlastně nikdy nechoval nic většího než kočku, prošlo mu od té doby rukama několik tisícovek drůbežích přátel odchovaných od vejce. Svoje nepraktické teoretické znalosti se snaží, ne vždy úspěšně, aplikovat na oblasti jako je potravinová a energetická soběstačnost, vzdělávání dětí a dospělých a mezidruhové komunikace.
Vojtěch Sedláček
Vojtěch Sedláček hledá cestu jak žít v dnešní době ohleduplně vůči svému okolí. Jak ozdravit náš společný domov a předat ho ve větší rovnováze našim dětem. Svůj pracovní čas tak snad bezezbytku naplňuje činností, která přispívá k nutné změně, kterou potřebujeme. I proto spoluutváří neziskovku Bezobaly, permakulturní zahradu, tábory s Brontosaurem a další.
Radim Pešek
Radim zvaný od malička také Ajša vystudoval střední školu zaměřenou na živočišnou výrobu (dojící systémy a chlazení mléka), kde se utvrdil v tom, že se chce věnovat rostlinám. Od okrasných dřevin přešel poměrně rychle k dřevinám ovocným. V Bílých Karpatech, kde žije, se podílel se na projektu mapování starých odrůd. V roce 1998 na malém políčku založil ovocnou školku a ze začátku prodával stromky z garáže svých rodičů. V současné době Ovocná školka Bojkovice hospodaří na 4,5 hektarů. Zaměřuje se na staré odrůdy jabloní, hrušní a peckovin, nové odolné odrůdy ovoce, méně známé a divoké ovocné druhy. Spolu s desítkou kolegů a kolegyň pracují přírodě přátelskými tradičními postupy, bez chemických hnojiv a postřiků.
Dominik Grohmann
Potulný sadař Dominik Grohmann se věnuje extenzivnímu ovocnářství už téměř deset let. Pomáhá lidem i krajině s péčí a výsadbou ovocných stromů. Snaží se posilovat vztah lidí ke krajině skrze ovocné stromy. Lektoruje kurzy, sází stromy a citlivě je řeže. V posledních třech letech rozjíždí vlastní ovocnou školku. Spolupracuje s úzkým týmem lidí, na které se může plně spolehnout. Kromě toho natáčí podcast, píše blog, obsahový newsletter a má několik videokurzů. Z prvotního zájmu o řez se tak stalo ovocné podnikání s širokým záběrem.
Jiří Malík
Jiří Malík je aktivista, ochránce přírody (20 let působil ve správě CHKO Broumovsko), dlouholetý ekolog z Hnutí Duha, horolezec a vegetarián. Specializuje se na ochranu vodního režimu krajiny, zvířat (sokolů a vlků) v České krajině, těžbu břidlicových plynů v Česku a Rakousku a další ekologická témata. Je zakladatelem a předsedou spolku Živá voda, který vytvořil know-how Model Živá krajina – Krajinný plán adaptace ČR na klimatickou změnu. V roce 2021 získal cenu Josefa Vavrouška. Člen Výboru pro Krajinu, vodu a biodiverzitu při Radě vlády pro udržitelný rozvoj.
Adéla Hrubá
Adéla Hrubá je permakulturní designérka a lektorka. Žije se svojí rodinou na polosamotě v podhůří Orlických hor, kde hospodaří na zhruba hektarovém pozemku. Její zahrada je ukázkovým permakulturním projektem a ukázkovou přírodní zahradou. V současné době je členkou týmu mezinárodního projektu Children in permaculture (www.childreninpermaculture.com), jehož cílem je integrovat permakulturu do školních osnov a vytvořit k tomu potřebné materiály. Vede kurzy o permakultuře a přírodě blízkém způsobu zahradničení, pořádá happeningy a osvětové přednášky pro širokou veřejnost a věnuje se poradenské a konzultační činnosti. Společně s týmem dalších lektorů napsala knihu Pozoruj a jednej. Jak na permakulturu s dětmi. Letos na jaře pomáhala navrhovat ukázkovou školní permakulturní farmu v africké Keni.
Helen Vodrážková
Cesta do Divočiny byla pro Helen Vodrážkovou dlouhá a měla pár slepých uliček i překvapivých, šťastných obratů. Vedla přes putování s báglem po světě, zkoumání ekovesnic a ekoprojektů, práci v korporátu, pracovní pobyt v mexické indiánské kooperativě až po vybudování off-grid permakulturní farmy na zelené louce ve španělské Andalusii.
V Andalusii se Helen naskytla příležitost spolupracovat s místními farmáři a prodávat jejich produkty v České republice. Finance generované tímto podnikáním umožnily získat v Malešově u Kutné Hory krásný a divoký pozemek o rozloze 2,5 hektaru s nemovitostí. Zkušenosti, dovednosti a inspirace získané během této cesty tak přispěly k realizaci snu o kooperativě středoevropského typu. V této kooperativě mají členové možnost nejen výdělku a bydlení v modelu tzv. těsnějšího sousedství (cohousing), ale také spolupracovat na tvorbě vzdělávacího projektu “Akademie udržitelného života a podnikání”. V Divočině se tak zážitkově vzdělává a testuje, o čem ta udržitelnost vlastně je.
Alena A. Gajdušková
Alena A. Gajdušková je autorkou řady knih (Domácnosti našich babiček, Uchováváme potraviny bez elektrické energie I. a další), od roku 2017 pravidelným hostem pořadu Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli, odbornice na historickou kuchyni, konzervování potravin a soběstačnost v praxi. Více jak dvacet let se intenzivně věnuje tématu lidového léčitelství. Navrhuje přírodní a permakulturní zahrady a udržitelné systémy hospodaření, je lektorkou a podílí se na certifikaci přírodních zahrad.
Václav Smolík
Václav Smolík, původně kameraman ČT, se spolu s rodinou věnuje fermentovaným potravinám na bázi japonské plísně KOJI a výrobě octů původní orleánskou metodou v dřevěných kádích a sudech. Tato metoda v sobě ukrývá energetickou a surovinovou nenáročnost výroby a skladování výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Založil projekt chovu včel pro opylování rostlin bez nároků na med a bez používání chemie v úle – OPYLaření. Zabývám se využitím potravin pro lidský organismus, metabolizací škrobů, získáváním kvalitní rostlinné bílkoviny a obecně efektivním zužitkováním rostlin jako potravin při zachování chutnosti a užitku pro člověka a produkční nenáročnosti pro výrobce.
Dagmar Haladová
Nový ukázkový permakulturní projekt, který se na Třeboňsku snaží uzavírat cykly vody a odpadů. Na téměř hektaru vyrábíme biouhel, kompostujeme, vodu čistíme kořenovou čističkou a jímáme do dvou přírodních jezírek a naše odpady kompostujeme při využití kompostovací kadibudky a separačního záchodu. Zároveň vysazujeme stromy a keře, pěstujeme ovoce a zeleninu, které sklízíme a zpracováváme.
Dagmar Haladová je lektorka a designérka přírodních a permakulturních zahrad, včelařka a budoucí ekologická malo-farmářka, která mnoho let vedla městskou komunitní zahradu a v dětství zapustila kořínek na rodinném pozemku v jižních Čechách, kde i po mnoha zvratech před rokem s rodinou zakotvila.
Oldřich Němec
Oldřich dlouho hledal eko náplň, co by jako strojař na živnosti mohl vynalézat a vyrábět, aniž by se nejednalo o pouhý materiální balast bez hlubšího významu pro lisdstvo a přirodu. Napřiklad přidělal kolejová kolečka skleníku, který tak přes chladné období plní funkci zimní zahrady na terase. Nebo v domě a na zahradě uzavřel okruh užitkové vody. Ale ten největší přínos Oldovi dala stavba a několikaleté ladění vlastního kompostovacího záchodu Clivus Multrum.
Olda věří, že s pomocí designu, technologií a upřímných informací lze kompostovací záchody rozšířit do šírší společnosti. Důraz klade především na uživatelský komfort a inspiruje se v přírodě. Oldřich společně s Matyášem Majcem založili firmu Biobobo, která přináší osvětu a různé systémy kompostovacích záchodů. Kolik opomíjených nešvarů nám přináší kanalizace, je obecně lidem téměř neznámo. Technologie a komfort mohou být i trvale udržitelné.
Adam Vokáč
Adam Vokáč absolvoval americký kurz Green Burial Masterclass a s vidinou šíření přírodního pohřebnictví v České republice spoluzaložil roku 2022 spolek Poslední stopa. Věnuje se primárně osvětové činnosti, cílí také na legislativní změny a praktické implementace nových a šetrnějších alternativ k současnému pohřebnictví. K tomu působí v organizaci Hřbitovy a pohřební služby hl. města Prahy jako hrobník, projektový pracovník a správce Lučního hřbitova v pražských Ďáblicích.