Jak být Zero waste – drobné předměty každodenního používání

Alena Gajdušková

Autorkou termínu “zero waste“, který se i v našich končinách pomalu zabydluje, je  Bea Johnsonová, která žije spolu s manželem a dvěma dětmi v Kalifornii.

Tento koncept si klade za cíl, aby každý, kdo se k němu přidá, ve svém životě nevytvářel pokud možno žádný odpad. Nulový odpad je kýžený cíl, ale můžeme se k němu postupně přibližovat, každý z nás podle svých možností.

Zero wast vychází v podstatě ze stejného principu jako permakulturní pravidlo tří R, které se snaží problému s odpadem předcházet:

nejprve je třeba omezit spotřebu (reduce), dále to, co už se nachází doma zkusit využít (jiným způsobem) znovu (reuse) a teprve na posledním místě je likvidace, v ideálním případě recyklace (recycle).

 Zda se nám nakonec podaří náš vytvořený odpad zrecyklovat a neskončí někde na městské skládce, záleží již na okamžiku, kdy si konkrétní zboží vybíráme.

Důležité je, že ona změna k lepšímu (nulový odpad) může přijít i velmi nenápadně:

Můžeme začít tím, že si v obchodě nebudeme dávat jeden celer a papriky různých barev zvlášť do plastových sáčků. Dnes už se prodává kořenová zelenina praná, takže nehrozí nasypaná hlína z celeru v nákupní tašce, případně si můžeme látkové nákupní sáčky ušít nebo koupit. Samozřejmostí je plátěná nákupní taška, ideálně vlastnoručně ušitá ze starého ubrusu nebo polštáře :-), kterou nosíme v kabelce, aby byla vždy po ruce.

Pro maso k řezníkovi nebo k pekaři plánovaně vyrazíme s vlastní nádobou (já ještě pamatuji, že se maso u řezníka balilo do pergamenového papíru). Stejný princip s vlastní nádobou funguje i v případě coffee to go.

Skvělé je objevit kvalitní výrobky, které se nemusí zbytečně často obměňovat.

Dáváme přednost papírovým a skleněným obalům před plastovými.

Ideální je, máme-li tu možnost, nakupovat lokální výrobky (venkov) nebo v bezobalových obchodech (město).

Pijeme vodu z kohoutku a nosíme si ji sebou.

Můžeme se naučit vyrábět si vlastní jednoduché čistící prostředky pro domácnost.

Dobrá zpráva je, že se sortiment recyklovatelných předmětů každodenního používání stále rozšiřuje a můžeme si tak pořídit třeba:

bambusové zubní kartáčky s nylonovými štětinkami

pratelné látkové odličovací tampónky

jednorázové zcela rozložitelné dětské plenky (i když ty látkové jsou jednoznačně šetrnější)

rozložitelné sáčky na svačinu i odpady vyráběné ze škrobů

houbičky na nádobí z lufy

menstruační kalíšek ze silikonu (životnost prodejci uvádějí 10-15let)

pratelné látkové hygienické vložky

mýdla a tuhé šampony balené pouze v papíru

dřevěné hřebeny

krabičky na obědy, svačiny

nepropustné látkové sáčky na svačiny…..

A velmi důležité je uvědomit si, jaké konkrétní produkty jsou z hlediska zbytečnéné produkce odpadu rizikové. Několik příkladů:

Kávové kapsle – špatně se třídí jednotlivé složky odpadu – plast s kávovou sedlinou a hliníková víčka. Na šest gramů kávy v kapsli připadají tři gramy obalu! (o energii potřebné na vyrobení nemluvě)

Toustové tavené sýry (každý plátek balený zvlášť)

Malá množství výrobků v objemných obalech (balené salámy, maso, vitamíny, léky, chipsy, plátkové sýry, cereálie…)

Balené nápoje (PET, tetrapack, hliníkové plechovky)

Jednorázové pleny –zdroj uvádí dobu rozložení až 250 let!

Dětské vlhčené ubrousky (netkaná textilie, chemikálie, podezření na obsah hliníku)

Jednorázové hygienické vložky (každá žena vyprodukuje až 45 kg problematického odpadu ročně)

Plastové nádobí na jedno použití

Všechny tyto výrobky mají své šetrnější alternativy!

A na závěr návod, jak si doma vyrobit opakovaně použitelné ubrousky se včelím voskem, který jsem objevila na Prvním českém zero wast blogu a v mírně upravené podobě i s originálními doprovodnými fotografiemi předkládám :

Na jejich výrobu budete potřebovat čistou bavlněnou nebo lněnou látku, čistý včelí vosk, plech na pečení a štětec.

Ustřihněte kus látky podle vlastní potřeby, okraje můžete obšít. Látku položte na plech. Nahrubo nastrouhejte včelí vosk a posypte ním rovnoměrně látku. Plech s látkou vložte do trouby předehřáté na 80–90°C.  Asi za 5 minut se vosk rozpustí a vsákne do látky. Jakmile je vpitý do látky, je potřeba plech z trouby ihned vytáhnout, jinak vosk proteče na plech. Pokud to je potřeba, po vytáhnutí plechu vosk štětcem rozetřete na místech, kde ho ještě není dost. Pak ihned sejměte z plechu a nechte vosk zatuhnout. Včelí vosk tuhne velmi rychle, stačí je proto podržet v rukou, případně jej můžete pomocí kolíčků opatrně pověsit na prádelní šňůru.

Potřebné množství vosku je třeba správně odhadnout. Pokud ho dáte málo, bude ubrousek propouštět tekutiny, ale i takový dobře poslouží k zakrývání skleniček či misek v lednici. Když je vosku moc, ubrousek je špatně ohebný a vosk se drolí. Množství na fotce je ideální.

Pokud při výrobě použijete dostatečné množství vosku, tak budou ubrousky pro tekutinu ze svačinek (například pomazánku) nepropustné. Umývají se vlhčenou houbičkou a běžným prostředkem na nádobí. Postupně svoji nepropustnost ztrácejí, hlavně v místech ohybů a také pokud je budete příliš namáčet. Na rozdíl od plastových fólií se ale netrhají a dají používat opakovaně, případně lze postup s nanášením vosku zopakovat.

Voskované ubrousky vlastní výroby používáme třeba na balení svačin, zeleniny a sýrů, zakrývání hrníčků, skleniček nebo misek v lednici (místo alobalu nebo fólie).

Zdroj:

http://hobby.idnes.cz/hamburska-radnice-zakazala-pouzivat-kavu-v-kapslich-f9c-/hobby-domov.aspx?c=A160227_182356_hobby-domov_bma

http://www.czechzerowaste.cz/ návod + fotografie

http://wwwloveyourhome