Ještě než se jaro zeptá a přijde čas prvních výsevů, přinášíme praktické tipy z jednoho z našich REPECů – regionálních permakulturních center. Jsou to místa, kde to permakulturou skutečně žije, kde můžete vidět principy udržitelného pěstování v praxi a učit se přímo v zahradě. Následující návod vznikl v regionálním permakulturním centru Malá jižní stráň v Českém středohoří.
Článek pro nás napsala Radka Formánková, lektorka témat půdy, předpěstování a dalších kurzů o udržitelném pěstování.
Vyrábět si vlastní pěstební substrát je překvapivě jednoduché — a velmi praktické. Máte kontrolu nad složením, obejdete se bez rašeliny a využijete to nejlepší, co nabízí vaše zahrada. Výsledná směs je živá a výživná a v těchto ohledech bývá kvalitnější než běžné kupované substráty.
Z hlediska fyzikálních vlastností (např. přesná frakce, standardizace složení) sice domácí směsi obvykle nedosahují průmyslových standardů, přesto jsou velmi dobře použitelné pro výsev a předpěstování sazenic i ve větším měřítku.
Tento návod vychází z permakulturní praxe, půdních principů a zkušeností pěstitelů, kteří pracují s živou půdou. Je to spolehlivý základ, který můžete podle vlastní půdy jemně upravit.
Podrobněji a prakticky se tématům věnujeme na kurzech na Malé jižní stráni v Českém středohoří. Termíny kurzů najdete na: www.malajiznistran.cz/vzdelavani-kurzy
Proč si substrát vyrábět doma?
Domácí substrát stojí na principech ekologického a přírodního pěstování. Vychází z toho, že rostliny lépe prospívají v živé půdě, než ve sterilních směsích.
Kvalitní vyzrálý kompost je v tomto pohledu často považován za jeden z nejlepších základních „substrátů“. Je plný mikroorganismů, bohatý na humus, živný a stabilní a také ekologický.
K tomu se přidává ještě významná environmentální rovina: velká část běžných kupovaných substrátů je založená na rašelině, která vzniká velmi pomalu (v řádu staletí až tisíciletí). V našich podmínkách je prakticky neobnovitelným zdrojem a její těžba ničí rašeliniště – ekosystémy důležité pro zadržování vody v krajině i ukládání uhlíku. Volbou domácího bezrašelinového substrátu tak snižujeme ekologickou stopu pěstování – chráníme rašeliniště a omezujeme potřebu průmyslové výroby a dopravy substrátů.
Kupované substráty – i když zvolíme ty bez rašeliny – mohou být samozřejmě užitečné a v mnoha případech dobře fungují, ale z principu musí být skladovatelné a stabilní v pytli po delší dobu. To znamená, že jsou často chudší na mikroorganismy a méně „živé“ než čerstvě připravený substrát z kvalitního kompostu a místních materiálů. Při dlouhém skladování navíc snadno vysychají a pokud jednou úplně přeschnou, velmi obtížně znovu přijímají vodu.
Domácí substrát tedy dává smysl tam, kde máme k dispozici dobrý kompost a základní materiály ze zahrady – a chceme podpořit zdravou, živou půdu i šetrné zacházení s krajinou.
Pracovní postup pro výrobu domácího substrátu pro výsev osiva i předpěstování sazenic
Tento pracovní postup je osvědčený základ, který by měl ve většině zahrad dobře fungovat. Výsledné poměry však ovlivňuje typ vaší půdy, druh pěstované zeleniny i podmínky předpěstování.
Proto je vhodné směs nejprve vyzkoušet v menším množství a případně ji jemně doladit. Základní recept počítá se středně těžkou zahradní zeminou.
1. krok – Základní směs pro výsev osiva
Substrát připravte smícháním tří surovin v poměru 1 : 1 : 1:
- 1 díl bezplevelného kompostu*
- 1 díl zahradní zeminy (například z krtince)
- 1 díl vylehčovací složky
(pokud chcete použít piliny, je nutné je předem připravit – viz níže Příprava pilin)
Kompost i zeminu před mícháním prosejte přes síto o velikosti 5–8 mm, aby byla směs jemná, rovnoměrná a bez hrudek, dřevnatých částí a kamínků.
Jako vylehčovací složka se používá písek. Přibližně polovinu písku můžete nahradit jemnými pilinami z listnatých nebo ovocných stromů.**
Pokud máte k dispozici listovku, můžete jí nahradit až polovinu kompostu nebo zeminy. Základní substrát můžete vylepšit přidáním biouhlu (podrobněji níže v textu).
2. krok – Úpravy podle typu půdy
Každá zahrada má jinou půdu, proto může být potřeba základní směs mírně upravit. Nepotřebujete přesná měření – stačí pracovat lopatkami nebo hrstmi a držet přibližný poměr jednotlivých složek.
Pokud máte těžší, jílovitou půdu
Směs může být hutnější a držet příliš vody. Je tedy vhodné ji více odlehčit:
- přidejte trochu více vylehčovací složky,
- případně mírně uberte zahradní zeminy.
Prakticky:
Na 9 lopatek základní směsi přidejte 1 lopatku vylehčovací složky navíc.
Je-li směs stále těžká, přidejte další lopatku.
Pokud máte lehkou, písčitou půdu
Směs může rychle vysychat a být málo živná. Je tedy vhodné ji upravit kompostem:
- přidejte trochu více kompostu,
- držte vylehčovací složku spíše na spodní hranici.
Prakticky:
Na 9 lopatek základní směsi přidejte 1 lopatku kompostu navíc.
Pokud směs stále rychle vysychá, přidejte ještě 1 lopatku kompostu nebo listovky.
3. krok – Substrát pro sadbu po přepikýrování
Po přepikýrování sazenic můžete zvolit jednu ze dvou variant; nejde už o výsev, ale o další pěstování sazenic.
Varianta A – 100% kompost
Vhodné v případě, že máte opravdu kvalitní, jemný a dobře vyzrálý kompost.
Sazenice v něm obvykle není třeba dále přihnojovat.
Varianta B – Pokud nemáte kompostu dostatek nebo není ideální kvality
Vhodné při hrubším nebo méně vyzrálém kompostu.
Použijte směs v poměru:
- 2 díly kompostu
- 2 díly zahradní zeminy
- 1 díl vylehčovací složky
V této variantě tvoří vylehčovací složka přibližně dvě třetiny pilin nebo listovky a jednu třetinu písku.
Příprava pilin pro použití v kroku 1. nebo 3.
- piliny před použitím lehce navlhčete, ideálně konví s jemným kropítkem, a nechte několik dní ustát,
- můžete je promíchat s trochou vyzrálého kompostu nebo lehce zvlhčit zředěnou kopřivovou jíchou či močí — omezí se tak jejich odběr dusíku z půdy,
- pokud máte starší piliny z venku, které už zvlhly, můžete je použít rovnou; jen je zkontrolujte, že nejsou znečištěné nežádoucími látkami.
- používejte jen piliny z listnatých nebo ovocných stromů; nehodí se piliny z jehličnanů ani dubu.
Možnost použití listovky a biouhlu
Pokud máte k dispozici listovku (zkompostované listí), můžete jí nahradit až polovinu kompostu nebo zeminy. Směs bude lehčí, drobtovitější a lépe prokořenitelná.
Do substrátu je možné přidat i biouhel, maximálně však 10 % z celkové směsi. Musí být jemný a předem aktivovaný (promíchaný s kompostem nebo zředěnou jíchou/močí).
Biouhel zlepšuje vzdušnost, zadržování vody a podporuje mikrobiální aktivitu. Účinky se však liší podle frakce, dávky a typu půdy, proto doporučujeme držet se spíše nižších dávek.
Pro výsevní směs používejte frakci biouhlu 1–3 mm.
Shrnutí základních pravidel
- Základní recept 1 : 1 : 1 (kompost : zemina : vylehčovací složka) je spolehlivý výchozí bod pro výsev osiva.
- Používáte-li ve výsevní směsi piliny, neměly by tvořit více než 20 % celkového objemu.
- Pro sazenice po pikýrování použijte:
- 100 % vyzrálý kompost, nebo
- směs 2 : 2 : 1
- 100 % vyzrálý kompost, nebo
- Směs vždy nejprve vyzkoušejte v malém množství a dolaďte podle podmínek na vlastní zahradě.
Článek vychází z přístupu k půdě a pěstování ve Spolku Malá jižní stráň. Uvedené informace jsou obsahem kurzu Předpěstování, tématika osiva a zdraví rostlin.
Poznámky k textu:
*Bezplevelnost kompostu
Do kompostu určeného pro výsev a pěstování sazenic nepřidávejteplevelné rostliny či trávu se semeny ani posklizňové zbytky napadené chorobami.
Pokud však kompost prochází horkou fází (55–65 °C), semena plevelů i většina chorob se při správném procesu spolehlivě zničí. Zemina z krtince i dobře vyrobená listovka jsou přirozeně velmi málo zaplevelené, a proto se pro tyto účely dobře hodí.
**Příklady vhodných dřevin pro piliny
Bříza, olše, buk, jasan, lípa, habr, javor, jabloň, hrušeň, švestka, třešeň, višeň, meruňka