Slovenská organizace Artkruh uspořádala v květnu 2025 kurz s názvem In the Circle. Cílem kurzu bylo sdílet metody, které pomáhají přenést principy permakultury do mezilidských vztahů a do skupinové práce. Těmito metodami byly poradní kruh, Dragon Dreaming a Community Building.

Kurz se konal v Prenčově, malé obci poblíž Banské Štiavnice, kde Artkruh sídlí. Sešlo se zde 24 účastníků z několika evropských zemí. Z České republiky nás bylo pět. Projekt byl podpořen programem Erasmus+ a českým partnerem byl spolek Permakultura CS.

Kurz byl poměrně intenzivní – trval celých osm dní a nešlo o přednášky, ale hlavně o praktickou práci ve skupinách. Záměrem bylo naučit se používat permakulturu nejen jako zahradnický nástroj, ale jako metodu spolupráce, plánování a realizace projektů.

Jeden celý den jsme věnovali přímo permakultuře. Přijela za námi Patricie Pavlovská, výborná slovenská lektorka permakultury. Dopoledne jsme si povídali o principech permakulturního designu a interaktivní aktivitou jsme si vyzkoušeli, jak jsou jednotlivé složky propojené. Odpoledne jsme pak přiložili ruku k dílu, protože Artkruh právě realizuje jeden z permakulturních návrhů. Krátce před naším příjezdem zde pracovala skupina permakulturních designérů, která navrhla nový koncept pozemku. Design je jedna věc, jeho realizace druhá – a právě na té jsme se mohli podílet. Bylo inspirující vidět, kolik práce se dá udělat, když je k dispozici skupina lidí s energií, vůlí a někdo, kdo má vizi a dokáže skupinu vést – v našem případě právě Patricie.

A co jsme se tedy učili používat?

Poradní kruh je metoda, při níž lidé sedí v kruhu a dodržují určitá pravidla – například používání mluvícího předmětu, který drží ten, kdo právě mluví. To zajišťuje, že má plnou pozornost všech ostatních.

Dragon Dreaming je metoda projektového řízení, která zohledňuje i naše sny a přání – právě ty jsou totiž zdrojem energie pro naši činnost. Dragon Dreaming má čtyři fáze: snění (které má svou strukturu a konkrétní výstupy), plánování, realizaci a – neméně důležitou – oslavu.

Hodně času jsme věnovali také metodě Community Building, při níž jsme opět seděli v kruhu, ale tentokrát se mluvilo jinak – čekali jsme v tichu, dokud někdo necítil potřebu promluvit a něco sdílet. Specifické bylo to, že každý musel začít své sdílení jménem. To přináší větší odpovědnost za to, co člověk říká. Mně osobně se to moc líbilo, protože to vytvářelo prostor pro věci, na které v běžném pracovním provozu nebývá čas. Tato metoda vychází z práce amerického psychiatra M. Scotta Pecka, který popisuje čtyři fáze vytváření komunity: pseudokomunita, chaos, prázdnota a skutečná komunita.

Během těch osmi dní jsme měli i konkrétní úkoly. Jedním z výstupů byla veřejná prezentace v kavárně Art Café v Banské Štiavnici, na kterou přišli i lidé z veřejnosti. Myslím, že se nám povedla – byla vtipná a měla jsem radost, že jsme mohli představit i permakulturu, která se celým kurzem prolínala.

Dalším výstupem jsou manuály ke všem metodám, které jsme si ve skupinách vyzkoušeli, abychom s nimi mohli dál pracovat i po návratu domů. A důležitým výstupem je video, které nejen představuje jednotlivé metody, ale snaží se také předat trochu z té pozitivní a konstruktivní energie, která nás provázela po celou dobu kurzu.