Bylinkaření v rytmu Luny – permakultura a ájurvéda ve sklenici

Není na světě bylina, aby na něco nebyla” – tohle rčení známe skoro všichni, kdo se zajímáme o použití divokých a léčivých bylin, které rostou kolem nás. Přinášíme vám několik praktických rad pro bylinkaření v souladu s měsícem, přírodními rytmy a fyzikálními zákony, jako inspiraci pro letní období. A dole je také pozvánka na společné tvoření na bylinkářském kurzu :).

Dávkování podle trávicí kapacity – bylin i informací

Můj učitel ájurvédy, Prashanti, říká, že úspěch léčby spočívá ve správném dávkování. To platí pro byliny i pro informace. Kouzlem každého praktika je totiž poznat, jaká je trávicí kapacita toho, kdo se ptá, a podle dávkovat – jídlo, medicínu, informace. Tak snad vám bude tahle várka chutnat.

V čem se permakultura a jóga shodují jsou právě ty základní etické principy a hodnoty. V rytmu roku se postupně sbírá to, co je čerstvé a čeho je nejvíc (takže toho dostatek zbyde na samo-obnovu). Když se urodí a vyrobí více, tak se posdílí s ostatními, pozvou se lidé na společný oběd nebo na společný sběr bylin.

Pravidlo návratnosti – Beru si dost? Dost málo?

Při sběru bylin z divoké přírody vždy platí pravidlo, že by po nás nemělo být příliš znát, že jsme danou rostlinu sbírali. Byliny jsou totiž často také potravou některých stádií hmyzu. My často obdivujeme lehkost motýlů, takže máme na paměti, že jejich housenky potřebují zelenou hmotu (nejčastěji listů a stonků) k tomu, aby se mohli vyvinout v kuklu a potom v motýla. Proto se hodí právě to, že kromě sbírání ve volné krajině, léčivky pěstujeme také v zahradách a tím obohacujeme nabídku pro opylovače a další hmyz, který v bylinách třeba „jen“ bydlí a nezajišťuje jejich opylování. Tohle uvědomění nás také uklidní, když uvidíme některé rostliny trošku okousané 🙂 !

Byliny sbíráme v čistém prostředí a zejména s tím, že je bezpečně poznáme. Vyplatí se naučit pár těch vyloženě jedovatých, které u nás můžeme potkat. A tady můžeme být vděční za to, že žijeme ve střední Evropě, protože ve srovnání s ostatními kontinenty, tento seznam není tak dlouhý. Naštěstí je u nás dostatek příležitostí vyrazit na poznávací procházku s někým, kdo je pokročilejší, než my.

Také je důležité, že víme proč byliny sbíráme – tedy zda je budeme sušit na čaj, drtit do alkoholu, anebo nakládat do oleje na léčivý balzám. Stejně jako v mnohém jiném konání, je zde důležité znát záměr, tedy výsledek :-), chcete-li vizi.

Letní hojnost do špajzu – sbíráme byliny, nakládáme do oleje, mastíme tělo i vlasy

Slunečné dny jsou jako stvořené pro to, abychom si nasbírali byliny pro další zpracování a pro popíjení v zimě. Zásadou je, že sbíráme byliny z čistého prostředí a nejlépe ve dnech, kdy alespoň 2 dny předtím nepršelo. O to lépe nám budou schnout doma – zavěšené ve svazcích anebo rozprostřené na sítech. Teplota by neměla přesáhnout 35C jinak se ztratí aroma, kvůli kterému byliny sbíráme.

Byliny a oleje

Pro výrobu macerovaného bylinného oleje vybíráme základní olej podle způsobu použití výsledné medicíny. Pokud víme, že do bylinkového oleje použijeme esenciální oleje (EO), vybereme si olej panenský olivový, a víme že EO si poradí s jeho výraznou vůní. Pokud vyrábíme olej, který bude na pleť obličeje a nebudeme ho tedy doplňovat esenciálními oleji, zvolíme olej s vůní méně výraznou – vhodným kandidátem je olej sezamový, který dobře přijímá vlastnosti bylin a zvládne stát na slunci, skvělý je i mandlový nebo meruňkový.

Letní slunovrat je vrcholem léta, kdy byliny mají svoji největší potenci. Je to nejdelší den v roce a máme tak dostatek času nasbírat od každé byliny trošku. Některé herbáře dokonce uvádějí, že byliny nasbírané po 21. 6. už nemají takovou sílu. Určitě se osvědčí nasbírat před tímto datem byliny pro zimní období, kdy budeme sluneční energii hodně potřebovat v bylinkových čajích, a během zbytku léta klidně sbírat byliny na čaje, které si uvaříme hnedle z čerstvých listů a květů.

Svatojánský olej nakládáme právě na letní Slunovrat. Třezalku tečkovanou sbíráme, když se jí sotva otevírají poupata, a pamatujeme na to, že mají být byliny suché. Pro nakládání do oleje je necháme ještě 2-3 dny zavadnout, aby ztratili skoro všechnu vodu. (Naťové byliny sesychají v poměru 1:4, tedy ztratí ¾ svojí hmotnosti, květy ještě více). Pak je ve sklenici zalijeme panenským olivovým olejem a macerujeme na okně na slunci po dobu minimálně 6 týdnů.

Pokud pracujeme v souladu s planetami a zejména Lunou (která je patronkou všech bylin a emocí v nás), nakládáme byliny při novoluní, a stáčíme je na další úplněk. Pro macerování s určitým záměrem můžeme zvolit barvu třeba čakry nebo planety, jejíž vlastnosti chceme podpořit. Dobře nám poslouží barevné hedvábné papíry, které převážeme přes běžnou zavařovací sklenici se širokým hrdlem.

Stejným způsobem si můžeme připravit medicinální oleje z řepíku lékařského (je skvělý na opruzeniny a spáleniny), měsíčkový olej (hojivý po všech směrech), nebo třeba mátový (osvěžuje unavené nohy), a také třeba vlasový olej (kopřiva a přeslička). Vlasy obecně v létě spíše trpí sluncem, a tak jim můžeme posloužit mytím dešťovou měkkou vodou, a také tím, že je občas namastíme třeba kokosovým olejem.

Pokud chceme pozvednout macerovaný olej na vyšší kosmetickou úroveň, pak po scezení bylin můžeme přidat některý ze vzácných olejů, které nemají stát na slunci – pupalkový, šípkový, arganový, rakytníkový nebo jojobový, a pak už sklenice udržujeme v temnu. To, že volíme oleje v biokvalitě je samozřejmé, neboť kůže je naším největším trávicím orgánem, a co bychom si nedali do salátu, nedáme si ani na pokožku.

Načasování sklizně – tím začíná výroba olejových macerátů i balzámů

Při sklízení bylin myslíme na pár důležitých a jednoduchých pravidel – protože byliny uchováváme sušením, sbírame je suché a nejlépe za slunečného počasí. Aby nám dobře a rychle doschly, nemělo by předtím alespoň 2 dny pršet, ať obsahují co nejméně vody. Proces sušení by neměl přesáhnout dva týdny a je dobré si pamatovat, že pro sušení je důležitější proudění vzduchu a odvod vlhkosti než vysoká teplota. Ta by neměla přesáhnout 35 C, abychom nepřišli o aromatické látky. Při vyšších teplotách se odpařují a zůstane nám jen seno bez vůně a bez účinných látek. Stejně tak, když pak vaříme bylinkový čaj a byliny zalijeme horkou vodou, pamatujeme na to, že je přikryjeme pokličkou ! V páře, která stoupá vzhůru, je totiž právě to aroma, které je dobré vysrážet zpátky do konvičky nebo do hrnečku.

Sušení jako nejstarší způsob uchování potravin.

Byliny obsahují přes 70% vody, což zjistíme při jejich sušení, kdy nať a listy sesychají v poměru 4:1 (tedy ze 4 kg čerstvé kopřivové natě budeme mít 1kg sušené kopřivy). Květy sesychají až 8:1, a houby až 9:1. Právě proto, že byliny obsahují mnoho vody, můžeme se při jejich zpracování nechat vést rytmem Luny, protože ta také ovlivňuje vodu na planetě i v nás. A voda je spojená s emocemi, které s rytmem Luny často také kolísají.

Když se přidá olej . . .

Nakládáme-li byliny do oleje k macerování, můžeme si vybrat den který vyhovuje novým začátkům (tedy Nov), anebo den, který souvisí s těmi, pro koho je výsledná medicína určena. Může to být den narozenin nebo oblíbený den v týdnu. Nebo se nám hodí znalost rozdělení dnů v týdnu podlé véd, a jejich přiřazení planetám sluneční soustavy. Oblíbenou nebo požadovanou čakrovou barvu můžeme dodat tak, že přes sklenici s bylinami a olejem, které vystavíme na sluníčko, přetáhneme hedvábný papír určité barvy. Se sklenicí pravidelně třepeme, alespoň 1x denně, a macerujeme alespoň 4 týdny, lépe ale 6 týdnů do úplňku, kdy je vhodné medicínu dokončovat a doslova ji tak dokončovat v jejím vrcholném stádiu.

Při úplňku pak byliny přecedíme přes čistou gázu nebo plátno a vymačkáme co nejvíce oleje, který se nasákl do bylin. Takový olej může být různě hustý – podle použitého oleje, podle množství bylin, i podle toho, kolik byliny obsahovaly pylu. Proto není tak jednoduché předem odhadnout přesnou gramáž přidávaného vosku při výrobě balzámu. Obecný poměr pro středně tuhý balzám na ruce a nohy je 5 dílů oleje : 1 díl včelího vosku. Když chceme balzám tvrdší – třeba na rty, a aby nám v létě v kabelce neroztál, přidáme vosku anebo tuhých másel (kakaové). A když chceme balzám jemný – třeba pro dětskou kůži, aby lépe vstřebávala, pro zimní pleťovou ochranu před ostrým větrem a sluncem, vosku ubereme a přidáme naopak vzácné oleje – takové, které se lisují za studena a obsahují stopové prvky

Kůže je největší orgán, krmíme ho správně?

Naše kůže je největší orgán, který máme a jako každá tkáň, má svoje trávení. Cokoliv si dáme na kůži nakonec strávíme, a tak platí v kosmetice staré známe pravidlo, že „co bychom si nedali na chleba nebo do salátu, neměli bychom si dávat ani na tělo“. Tenhle rozdělovník nám velmi zjednoduší zástup lahviček v koupelně, a surovin na jejich výrobu.

Pro macerování bylin na slunci je skvělým nosným olejem ten olivový, protože dobře odolává změnám teplot a je tridoshický (vhodný pro všechny tři dóši), pak sezamový a mandlový. Bohužel, olej slunečnicový je u nás dobře dostupný a skoro lokální, ale při dlouhodobém používání vysuušuje pokožku, je tedy vhodný jen v malém množství, anebo v kombinaci s jiným olejem.

Měsíček neboli Calendula jako královna v domácí kosmetice

Znáte ten pocit lepivých prstů, když sbíráte květy měsíčku na čaj nebo do salátu? To je právě ta kvalita zacelení ran a srůstání odřenin nebo prasklých koutků, kvůli které měsíčková mastička platí jako základ domácí kosmetiky.

Měsíčkový olej (tedy macerát měsíčku v olivovém oleji) můžeme použít hnedle, jak ho slijeme, tj vyždímáme z květů olej, který během těch 6-8 týdnů přijal hojivé vlastnosti měsíčku a také kus oranžové barvy. Když ho necháme odstát, pak ho rozehřejeme ve vodní lázni a rozpustíme včelí vosk v poměru 4:1 až 5:1 pro získání hojivého balzámu.

Úplně stejně můžeme naložit další byliny a pak tento hojivý medicinální olej použít jako základ pro výrobu různě tuhých balzámů – třeba řepíkový macerát na hojení odřenin, pelyněk a šalvěj jako antimykotický na chodidla, kopřivu a přesličku na podporu pevných žil a cév, konopný na úlevu při exzemu a lupence… Přeji vám mnoho úspěchů při vašem tvoření vaší vlastní osobité medicíny.

Podrobně se zpracování bylin a propojení s aromaterapií věnujeme během letního praktického kurzu, přijeďte se krásně umazat, a také navonět a inspirovat!


Katka Horáčková, spojuje ve svých seminářích moudrost ajurvédy a principy permakultury. Není učitelkou jógy, spíše průvodkyní v průběhu roku s bylinami a stromy, využívá každodenní zahradní pohyby s ásánami pro protažení těla a udržení rovnováhy. Kromě permakulturních kurzů občas vyhlásí kurzy ajurvédského zpracování českých bylin, najdete je na webu www.permajoga.cz