Přinášíme zamyšlení architekta Petra Hájka, kterého jsme potkali už několikrát na našich permakulturních konferencích. Naposledy to bylo v listopadu 2025. Petr se zamýšlí nad tím “co definuje pojem přírodní architektura, přírodní dům, ekodům, ekostavitelství” ? Ilustrační obrázky jsou převzaté z portfolia Atelier Hájek.
Opět ta slova… Stavební projektant, inženýr nebo stavitel řekne bez váhání „přírodní stavitelství“. Jakub Gajda má stránku „Přírodní bydlení“ (trochu mi název vyfoukl, ale budiž, ještě mám šanci stavět přírodní školy a školky .-). Jsou tu ještě pojmy jako ekostavitelství, zelená architektura, ale to už se rozšiřujeme k disciplíně udržitelného stavitelství (sustainable buildings), které je širším pojmem než přírodní stavitelství – jde často o velké stavby s velmi složitými technologiemi, rozlehlé vnitřní světy, inteligentní budovy, které se řídí “Kodaňskými lekcemi” (u nás to moc neznáme, protože na naše poměry je to prakticky nedosažitelné). I když to je také cesta, není to cesta, o které je řeč.
Jsem architekt, nejraději bych v našem kontextu používal „název přírodní architektura“. V mojí práci zdaleka nejde o to jak a z čeho to postavíme. Jde totiž skoro o všechno: o holistické řešení harmonického života člověka na Zemi .-) A to obnáší práci nejen na poli stavitelském a stavebně inženýrském, ale také urbanistickém, krajinářském, psychologickém, sociologickém, práci s ergonomií, typologií, sociologií, designem, biologií, ekologií, permakulturou i filozofií.



S ohledem na existující kontext “přírodního stavitelství” a s respektem ke kolegům stavařům budu říkat “přírodní architektura a stavitelství”. Stůl a židle mají (většinou) čtyři nohy, stejně tak se mi tu jeví čtyři pilíře přírodní architektury a stavitelství:
1. DŮM JE PRVKEM PŘÍRODNÍHO BIOTOPU
Biotop je pro mě místo, které lze vnímat jako jedinečný přírodní prostor ve kterém spolu žije v interakci osobité živé přírodní společenství. Jsou biotopy rysa, medvěda, břízy, jezírka s vodním životem, včetně živých okrajů rákosí a vrbin, biotop lesa i biotop pouště. Biotopy mají různá měřítka, například uvnitř biotopu lesa může být biotop člověka (zahrada) a uvnitř zahrady může být biotop bylinkové spirály.
Abychom vytvořili harmonický a živý biotop pro bydlení člověka, nemůžeme vnímat neživý dům jako jeho centrum. Proto řešíme nejprve přírodní biotop za… – trochu se zdráhám použít slovo „zahrada“ (zase ta slova – zahrada vzniká zahrazením, vyhrazením, oplocením, zahradničení je pak proces ničení zahrad .-). Teprve, když navrhneme zahradu, umisťujeme dům.
V dobře vyřešeném biotopu člověka (zahrady) je pak dům, v přírodním prostoru definovaný nadřazenými i souběžnými biotopy (nadřazené: zahrada, les, krajina, země, souběžné: strom, záhony, palouček, meditační prostor, slepice…).
Důležité je živé propojení všech biotopů na všech úrovních, třeba pomocí jednoho z principů permakulturního designu – „okrajových efektů“ (o tento způsob uvažování opíráme princip „domu naruby“). Jde například o optické i provozní propojení vnitřní kuchyně s venkovní kuchyní na terase, které dále pokračuje do bylinkové zahrádky, která je biotopem „sluneční pasti“ v biotopu zahrady. Dalším příkladem může být propojení ložnice s východní relaxační terasou a dále směrem ven s meditačním koutem zahrady. Tak se biotopy oživují a definují navzájem. Dům je plný života, který přichází zvenčí dovnitř i zevnitř ven.



2. STAVÍME ZE ZDRAVÝCH PŘÍRODNÍCH MATERIÁLŮ
K tomu asi není potřeba mnoho vysvětlovat. zajímavé je, že přírodní materiály dobře spolupracují (například hlína – sláma), společně dýchají, dobře k sobě přilnou, jsou ověřené tisíci lety používání ve stavbách na rozdíl od syntetických materiálů, které je někdy potřeba od sebe oddělovat umělými separačními foliemi, aby se navzájem nepožraly. Řada umělých materiálů může být časovanou bombou, jako se to stalo třeba s azbestem. Nově vyvinuté materiály nejsou časem ověřené, dokud dům nezestárne, a to je cca tak 100 let. Několik generací.
Pobývali jste někdy v dobře udělaném srubu libovolného stáří? I vysušené staré dřevo jako by bylo stále živé. Aktivně čistí vnitřní prostor, vydechuje škodlivé ven a přivádí dobré dovnitř. ve snaze porozumět přírodním materiálům se často pohybujeme na hranici vědeckého poznání. Věda je metodická, pevná a důsledná, bohužel ale pouze částečná. Podívejte se, Jak velkou část Vesmíru jsme prozkoumali? A každá buňka nebo molekula přírodního materiálu je malý Vesmír. Když si ke stavbě přivoním, vím svý .-)



3. ENERGETIKA DOMU, DOBŘE VOLENÉ LOW-TECH SYSTÉMY.
Tenhle pilíř není jen pilířem přírodního stavění. Dnes vysoký energetický standard vyžadují stavební předpisy, dotační systémy, politika. V našich klimatických podmínkách se zatepluje jako nikdy v historii. A je to dobře.
Otázkou přírodního architekta a stavitele je ale – čím se zatepluje? Jednotlivé odrůdy přírodních staveb jsou u nás lidově definovány zateplovacím materiálem: domy slaměné, konopné a dřevostavby, které mohou být zateplené, konopím, dřevovláknem, ovčí vlnou, lněným materiálem, ve výzkumu jsou mykokompozitní desky (často recyklovaný biologický materiál spojený mykorhizou)… Do základů můžete namísto polystyrénu použít pěnosklo.
Pokud zateplujeme stavbu polystyrenem, jsme už přes čáru přírodního stavění. Pokud se mě zeptáte proč ne polystyren, odpovím: “nevoní mi”. Z hlediska racionálního bych řekl, že je to materiál generacemi neověřený, vyrábí se z ropy nebo zemního plynu, čili z vyčerpatelných zdrojů. Abyste získali polystyren, musíte postavit chemičku, k chemičce silnici, vlečku a elektrárnu, sídliště pro zaměstnance. Přírodní materiály plodí příroda přírodními procesy.
Největším spotřebičem energie v domě je v našich podmínkách vytápění. A tak k energetice domu patří správně volený systém topení, nejlépe založený na obnovitelných zdrojích. Celkem se v s kolegy pro menší přírodní stavby shodujeme na topení dřevem (strom jako dokonalá přírodní sluneční elektrárna s dlouhodobým úložištěm energie, a pozitivními vedlejšími produkty .-). Pokud včas sázíme stromy, je dřevo obnovitelný zdroj energie a můžeme si ho vypěstovat na vlastní zahradě (tu se obloukem vracíme k bodu 1)
Dřevem nejlépe topit v akumulačních kamnech mezi světnicí a kuchyní, která jsou ukázkovým příkladem low-tech řešení (nepotřebují žádný další pohon, ani rozvody tepla, neobsahují trojské koně v podobě složitých součástek).



4. EKO JAKO EKONOMIE
Je dobře, že ekologie a ekonomie mají společná slovní základ. Ono to spolu souvisí (slovo eko pochází ze starořeckého slova oikos, což znamená rodina, dům a zahrada, jako udržitelná, soběstačná základní ekonomická jednotka pro život).
Z hlediska ekologicko – ekonomického každá utracená koruna vytváří stopu v prostoru Země, v životním prostředí. Peníze nemají negativní náboj, jejich směna může být pro život příznivá, neutrální nebo negativní. V dnešním nastavení globální ekonomiky je bohužel stopa peněz stále spíše devastující. Pokud si něco koupím, nemám kontrolu nad tím, jak to bylo vyrobeno. Je to podobné jako s odpady (pokud něco vyhodím do popelnice, spláchnu do kanalizace…).
Z celostní perspektivy i z úhlu pohledu naší peněženky bude dobré, pokud peněz během stavby utratíme méně. Málem jsem napsal, že menší dům bude lepší.
Ale chtěl bych to říci komplexněji: Bydlení v přírodě nám dává veliké, krásné, životem nabité a inspirativní prostory ZADARMO. Pokud dům dobře včleníme do přírodního biotopu podle bodu 1, stírá se hranice mezi uvnitř a venku, mezi tím, co stojí peníze a mezi tím, co roste samo. Bydlíme tam i tam.
Pokud tedy máme dobrou přírodní architekturu, pak i malý domek může poskytovat větší životní prostor a bohatost, zkrátka větší luxus než dvojnásobně velký byt. Za polovinu ceny.
Dalším způsobem, jak optimalizovat ekonomiku stavění je svépomoc. Malé domy z přírodních materiálů mají větší svépomocný potenciál než velké domy z betonu a skla. Malé stavby nemusí obsahovat prvky, na které je potřeba manipulační technika, všechno se dá udělat rukama. Hliněnou omítku budete natahovat raději než břízolit.
A ještě je tu jedna možnost ve smyslu dalšího permakulturního principu. „Dej přednost malým a pomalým řešením“. Stavte na etapy. Vesnické statky tak, jak je známe vznikaly pomalu. Celá staletí.
Takhle vidím přírodní architekturu a stavitelství.
Více na webu: www.atelierhajek.com a v blogu: www.dumnaruby.blogspot.com
Ilustrační obrázky jsou převzaté z portfolia Atelier Hájek.

