Permakultura CS má svůj youtube kanál

Permakultura CS má svůj YOUTUBE kanál

Permakultura CS je spolek, který ušel kus cesty permakulturním českým rybníkem a lesem, a zažil doby tzv „dřevní“, DIY, papírové i internetové… Nastala doba, že má také svůj youtube kanál – dlouho jsme si to přáli a konečně se našli ty správné prvky na ty správné funkce (řečeno permakulturním žargonem), prostě ti správní lidé se chopili té správné aktivity.

Oslovili jsme Mayu Venerovou a Petra Němečka, kteří stojí za tím, že máme české titulky k několika skvělým dokumentům od kanálu HAPPEN FILMS.

Proč jste se rozhodli vůbec videa HAPPEN FILMS překládat?
PN: překládat jsem se rozhodl proto, že příběh a poselství, které videa sdělují se mnou velmi rezonují. A vnímám to jako velmi inspirativní a pravdivé. Za mě je velmi důležité se zaměřit spíše na řešení než na samotné problémy. O problémech víme a mluvíme stále dokola. Věřím, že tvořím to čemu věnuji pozornost. A věřím, že bychom do svého života měli závest tyto principy přirozeného života. To vnímám jako důležitý krok k řešení současné situace na Zemi..
Videa od HappenFilms právě tyto řešení ukazují a představují lidi, kteří přirozeným způsobem žijí. A úžasné je, že každý je jiný s jinou historiíí a přesto tvoří ve společném rytmu. A proto věřím, že tyto videa mohou být inspirací pro každého a každý najde něco co ho osloví co může do svého života zavést a nahradit „to staré”.
Vnímám jako zdravé, když postupně do života zavedeme udržitelné věci…dnes už je sand jasné co nám prospívá a co ne. Napojit se zpět na přírodu, na jednoDuchost, to je cesta k udržitelnosti a zdravému životu na této planetě.
I věda už potvrzuje, že všichni jsme na určité úrovni propojeni se vším. Takže z určité roviny je řešení opravdu jednoDuché. Stačí žít v to co věřím a co mi dává smysl. Život podporuje život. Budoucnost máme ve svých rukou jako jednotlivci a tvoříme ji každým momementem a vybíráme si, kam naši tvůrčí energie směřujeme.
Takže když sám sobě položím otázku: Jaký chci svět? Rovnocený pro všechy, kde se respektujeme a inspirujeme navzájem nebo Oddělený, naplněn strachem a nespokojeností? A jak k tomu přispívám? Každý si odpoví sám.

Podle čeho jste videa vybírali?
PN : vybírali jsme celkem jednoduše. Přišla myšlenka sdílet tyto inspirace od Happen Films v Čechách a dostalo se to k PK CS.Společně s Evou a Mayou jsme dali dohromady seznam co přeložit. Vznikalo to velmi organicky, tak jak mělo:-). A dá se i říct, že videa si vlastně vybraly i nás :-).

MV: Měli jsme od začátku jasno v tom, která z nich jsou základ : Melliodora a Limestone, a pak to bylo podle osobních preferencí. Já jako žena jsem prostě musela udělat Plummery, taky mi to připadá super inspirující v tom, že takhle s malým pozemkem ve městě žije hodně lidí a mnohdy je nenapadne, že má cenu tam něco dělat. Trochu mě štve ta u nás rozšířená idea, že člověk musí mít hektarový pozemek a být soběstačný, protože to v české krajině masově není úplně reálné. Naopak ta komunitní soběstačnost a vzájemná provázanost s lidmI v okolí je podle mě cesta dopředu a dá se to dělat tam, kde člověk bydlí. No a na to je navázané komunitou podporované zemědělství, kdy ti lidi, kteří tu půdu a podmínky mají, zásobují ty ve městech. Takže Budoucnost jídla a Purple Pear byla další videa, která jsem si vybrala.

Jak se vám pracovalo?
PN: Velmi inspirativní (a stále je). Během překladání se mi utvrzovalo to, na co se má v životě smysl zaměřit. Zvlášť v současnosti, i když preferuji čas strávený mimo technologie, tak tímto způsobem mi to dává smysl. Pokud technologie použijeme vědomě (jako nástroj), je to velmi účinný a silný prostředek pro komunikaci a inspiraci.

MV: No, u mě to šlo ve vlnách :-). Hned ze začátku jsme si řekli, že si nebudem úplně dávat deadline, protože já i Petr jsme trávili jaro zakládáním nových zahrad na nových pozemcích (Petr na Vysočině, já na Odersku) a prostě sazeničky nepočkají. Takže to bylo supr, že když mě bolely záda ze zakládání záhonů, šla jsem si odpočinout k překládání a i počasím se to hodně řídilo. Na jaře moc nepršelo, tak ani nebylo tolik času na překlad a pak jsem to trošku hektičtěji doháněla. Těžší byla ta videa, u kterých nebyly anglické titulky, protože ten australský a zélandský přízvuk je občas trochu oříšek, to šlo pomalu. Pak tam byly samozřejmě i nějaké výrazy, které úplně v češtině nemáme, takže jsme trochu improvizovali. Bylo skvělé takhle spolupracovat, co nevěděl jeden, věděl druhý, nebo to věděla teta ecosia (ségra od strýčka googlu, která sází stromy) :-). Celkově to byl úžasný projekt, jsem moc ráda, že k tomu Permakultura CS dala podnět a že jsem se takhle mohla víc ponořit do toho, jak ti lidi žijí. Bylo tam spousta vyhledávání různých detailů o jejich projektech, takže mě to neuvěřitelně obohatilo.

Máte k některému videu nějak osobní vztah ?
PN: Přímo osobní vztah ne, jelikož jsem nebyl na Novém Zélandu ani v Austrálii :-). Avšak nějak mě oslovují všechna videa. Zejména „ An Invitation for Wildness” (pozvánka k divokosti) je video, které se mnou rezonuje asi nejvíc. Vnímám v něm právě napojení na tu jednoDuchost a život v souladu s okolím. Toto je dle mě ukázka, jak by měl fungovat člověk. Jako lidská bytost a tím pádem Být. A oni jsou součástí prostoru bez nějakých velkých zásahů. Úžasná inspirace a jsme za takové počiny nemírně rád. A poté Living Radically Simple, ukázka toho jak se dá prožívat bohatý život v jednoduchosti. Krása!!!

MV: Osobnější vztah mám k videu z návštěvy u Guytonových na jihu Nového Zélandu. S Robyn jsem se potkala v roce 2018 na zélandské permakulturní konferenci. Místo konference říkají maorsky Hui (setkání). Celkově se mi moc líbí, jak na Zélandě uznávají původní obyvatelstvo a kulturu a jak je vidět právě ve videu Pozvánka k divokosti, i původní rostliny. Na návštěvě jsem přímo u Guytonových bohužel nebyla, když jsem se pohybovala v těch končinách, ještě jsem o nich nevěděla, ale v té oblasti je zajímavé, jak je tam oproti jiným částem Zélandu fakt zima, asi by se to dalo přirovnat ke Skotsku. Hodně lidí tam i má skotské předky. Takže to využití pozemku takhle na jedlý les se přímo nabízí, rajčatům se tam úplně nedaří. Na Severním ostrově už je tepleji, jak je vidět ve videu z ekofarmy Wairarapa, kde pěstují i avokáda.

Jinak srdcovka je pro mě Melliodora, i když ji překládal Petr (vzájemně jsme si to kontrolovali a opravovali). Davidovy Principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti byla někdy v roce 2011 moje první perma literatura a asi hlavní zdroj k mé bakalářské práci a prostě jeho filozofie i osoba je mi z těch permakulturních superstars úplně nejsympatičtější. No a Su je úplně zlatíčko, moc dobře se na ně dívá (a poslouchá, i když překlad byl takový složitější, občas jsme se zapotili). Ze Zélandu jsem přivezla do pražské permakulturní knihovny Davidovu knihu Retrosuburbia (kdo má do Prahy daleko, je teď i volně online k přečtení) a moc to všem doporučuju. Hodně mě baví Charlie Mgee, muzikant který teď na Melliodoře bydlí a dělal přímé hudební přenosy, kde se David a Su taky mihli a bylo to super, takhle nahlédnout k nim domů.

Co plánujete dál?
MV: Já se teď (kromě zahrady) věnuju překládání videolekcí a prezentací o polykulturách, které vznikly ze spolupráce permaulturních organizací zemí Visegrádu a hlavně teda v neziskovce Permakultura na Ukrajině. Tam bohužel deadline mám, takže až to budu mít hotové, chci se ještě pustit do překladu textu písně od Formidable Vegetable – Earth People Fair. Video k tomu taky dělali Happen films, režíroval Patrick Jones z videa Tvorové místa a účinkuje v něm spousta lidí z těch přeložených videí, mimo jiné i David a Su. A možná toho bude víc. Tak se těšte :-).

PN: Odkaz na hlavní projekt, od kterého se vše další odvíjí: 😉
HAPPEN FILMS

Děkujeme !

Videa můžete shlédnout na našem youtube kanálu, kde je postupně odtajňujeme 🙂 zatím je jich 10, přihlaste se „k odběru” a budete vědět, kdy přidáme další inspirativní videa. Kromě dokumentů jsou to i přednášky a lekce z kurzů permakultního designu.

 – link na youtube channel Permakultura CS

– link na playlist Permakulturní inspirace na youtube kanálu Permakultura CS