Sázení stromů je důležitým krokem při řešení klimatických změn, a sázení ovocných stromů přináší kromě kyslíku a krásných prvků do krajiny také ovoce, a to doslova. Jako jeden z příspěvků právě proběhlé konference “Jak na permakulturní design” jsme na příkladu komunitní výsadby vesnického sadu přinesli reportáž strukturovanou přes jednotlivé kroky procesu permakulturního designu.

Celý proces permakulturního designu a jeho kroky nám pomáhají při výsadbách a komunitních projektech, ale hlavně jako záchytné body při plánování a přípravě jakékoliv soukromé i společné akce.

V angličtině existuje mnemotechnická pomůcka SADIMET (survey, analyze, design, implement, maintain, evaluate, tweak) a v češtině začínáme používat pomůcku PADRCHHÚS (pozorování, analýza, design, realizace, chod, hodnocení, úpravy, sdílení). Tak, jdeme na to …

Pozorování
Obec Merboltice se nachází v sudetské částí Českého středohoří, takže nejstarší ovocné stromy ve vsi a okolí byly zasazeny německým obyvatelstvem, které bylo po 2. světové válce odsunuto. Najdeme tu tedy 70 a víceleté jabloně a pár 100 letých hrušní. V rámci zmapování tzv. původních odrůd ovocných stromů jsme navázali na práci Martina Lípy a jeho dlouholeté aktivity v oblasti, a mluvili s nejbližšími sousedy a starousedlíky. Také jsme prostě prolezli křoví, tj okraj lesa, který tím jak postupuje, tak mnohé ovocné stromy zcela pohltil jasan, javor, líska, hloh, šípek, trnka, brslen, lípa a bříza. V nadmořské výšce 360 – 460 m.n.m. se nejlépe daří jabloním a to v odrůdách letních, podzimních a zimních.

Analýza

Pozemek
Pozemek vhodný pro výsadbu jsme vybrali společně s místním bio farmářem a jeho rodinou, která ve vsi hospodaří na většině kopcovitých luk a pastvinách. Chovají krávy na produkci mléka, ovce na obnovu pastvin, kus orné půdy mají na nejrovnějším místě ve vsi pro pěstování obilí. Jako správní hospodáři již sami vysázeli několik větrolamů a obnovili aleje vedoucí mezi jejich pozemky a podél polních cest. Pozemek pro výsadbu sadu se nachází na jižním konci vsi, mezi remízkem a bývalou poutní cestou, kterou ještě lemují velmi staré třešně. Je to víceméně pruh o nepravidelné šířce 30 – 100 metrů.

Design
Stromy
Rozestupy mezi stromy jsme zvolili takové, aby bylo stále možné současné užívání louky – tj sekání traktorovou sekačkou (tedy 12m každým směrem) – a sklizeň sena pro krávy. S ohledem na choulostivost/odolnost odrůd jsme zvolili, které odrůdy budou vysazeny na chráněnou polohu pod kopcem a které na větrném kopci. Na plochu asi 0,5 ha jsme v první fázi (2017) vykolíkovali místa pro 40 stromů, lokálních a osvědčených odrůd jabloní a několik vzorků, které jsme označili číslem – ty, které jsme našli v “křoví” a na jejich určení počkáme, až zaplodí ovoce. Od každé odrůdy jsme nechali naroubovat 2 stromy na typové podnoži A2, která zajistí dlouhou životnost a dobrou vzrůstnost, ve spolupráci s lokálním školkařem a středním zemědělském učilištěm. V druhé fázi výsadby (2018) jsme vybrali hrušně, a to 18 míst v sadu a 10 stromů na dosazení stárnoucí třešňové aleje.

Lidi
Od začátku celé akce “Výsadba Sadu republiky” bylo v týmu několik hlavních nadšenců, a vstřícný majitel pozemků a strojů, který je poskytl a zapůjčil. Obrovskou pomocnou silou jsou pak také mnozí sousedé, kteří jsou sdruženi ve vesnickém spolku Sousedské sdružení Merboltic (SSM) a mají za sebou již zkušenost s osázením několika alejí (k místnímu obnovenému křížku, dosadby do remízků, obnova větrolamů, apod). Možná, že úspěšným společným akcím nahrává I to, že se schůze spolku musejí konat v místním hostinci 🙂 Den výsadby jsme zvolili na sobotu, aby se mohli zapojit mnozí víkendoví obyvatelé vesnice.

Poloha sadu je také šťastně vybrána proto, že se pozemek nachází blízko sjízdné polní cesty, a jsou tedy tak dostupné pro případnou zálivku (v prvním roce po výsadbě bylo extrémní sucho) a také blízko pozemků dalšího spolku ve vsi, který se zabývá právě péčí o krajinu a pořádá pravidelné permakulturní kurzy (Spolek Hvozd). Tím pádem se jeho členové a návštěvníci často do vznikajícího sadu projdou a mohou si případně všimnout, když je potřeba nějak zasáhnout (např. oprava oplocenek). Extenzivní výsadby v krajině totiž velmi často trpí nedostatkem péče, protože jsou prostě špatně dostupné a/nebo na odlehlých místech.

Ochrana
Při extenzivních výsadbách v krajině, kde se vyskytují divoká zvířata, je důležitá dostatečná ochrana proti okusu a vytloukání. Pokud se tato část při vysazování zanedbá, stromy trpí a nedočkáme se ovoce (doslova). Správné ukotvení stromů ke kůlům je důležité, aby se zabránilo výkyvům stromu ve větru a vytrhání tenkých vznikajících kořínků. Kotvení je třeba každý rok zkontrolovat a posunovat. Podle druhu zvěře v okolní krajině je třeba ochránit stromy králičím pletivem kolem kmenů, a lesnickým pletivem kolem kůlů proti zvěři srnčí a jelení.

Realizace výsadby
Načasování výsadby je důležité. Konec října je nejen obdobím kolem svátku založení československé republiky, také je to doba, kdy jsou stromy už bez listů, a školkaři vám je rádi vyorají nebo dodají včas. Také to bývá doba, kdy se můžete spolehnout na včasnou dešťovou zálivku po sázení. Co může stromům (jejich odhaleným kořenům) během výsadby uškodit je silný vítr nebo slunce, které mohou způsobit zaschnutí kořenů. Pak je třeba stromy odhalit až těsně před výsadbou. Konce kořenů se mají před výsadbou lehce zastřihnout, pokud jsou poškozené.

Metodika pro správnou výsadbu ovocných stromů je dopodrobna popsána na mnoha místech (včetně webu www.akademiepermakultury.cz/studijni-materialy), takže jen zmíníme, co se se nám osvědčilo v našem konkrétním případě:

Na vysazení stromu je nejlepší počet ve skupině 3 lidi.
Kůly a nářadí má být ostré a opravené a v dostatečném množství.
Je velmi vhodné vysvětlit a názorně ukázat postup prací na začátku sázení: velikost a tvar jámy, postup práce: díra – kůly – strom; hloubka zasazení stromu – složení substrátu – přivázání stromu – ušlapat/neušlapat kořeny – výsadbová jáma ve svahu – zálivka – oplocení).
Pokud sázíte celý den a průběžné vám přicházejí pomáhat lidé, kteří nebyli na začátku sázení, vždycky k nim přidejte někoho, kdo prošel úvodním zaškolením.
Zkušenost z praxe potvrzuje, že na každých 10 lidí, kteří vesele kopou a sázejí, je potřeba jeden obíhající člověk, který diplomaticky dohlíží na postup výsadby a přináší a odnáší chybějící nářadí nebo součástky, případně včas poradí a zasáhne.

pochvala dobře odvedené práce a oslava je důležitá !

Údržba
Údržba sadu může znít až trochu technicky, jde ale zejména o to zajistit stromům zdárný vývoj v prvních letech. Pokud je příliš sucho, je potřeba jim pomoci dostatečnou zálivkou v jedné až dvou velkých dávkách během vegetace. Kontrola ukotvení a ochranného pletiva je dalším krokem. A daleko nejdůležitější je zabránění prorůstání travního drnu do kořenů vysazených stromků. Konkurence trávy je nejčastějším důvodem chřadnutí vysazených stromů. Proto má být výsadbová jáma při sázení dostatečně široká (min. 1m) a minimálně jednou za rok je třeba prorůstající trávu odstranit – nejlépe širokou motykou nebo rycími vidlemi a rukama. Nastýlání kartonu a sena může pomoci, ale pouze tam, kde máme jistotu, že nehrozí “zabydlení” hlodavci a zejména hryzcem. Osetí výsadbové jámy nařídko svazenkou naláká včely a může zabrat místo invazivní trávě.

Dalším způsobem údržby jsou pravidelné jarní setkání a kurzy o Řezu ovocných stromů, během kterých se zájemci dozví jak strom jako celek funguje, jaké má potřeby a jaký je jeho životní cyklus. To všechno je důležité si uvědomit pro pochopení a následnému provádění jakéhokoliv zásahu na stromě. Nejlepší je vše demonstrovat na příkladech a nově vysazený sad je proto ideálním prostorem pro terénním cvičením, kde si pod dohledem můžeme předvést zásady řezu na reálných příkladech.

Hodnocení
Kromě pravidelných návštěv a procházek, kdy zjistíme, jak se stromům daří či nedaří, fotodokumentace a radosti z jejich růstu, se snažíme zajistit pravost původních odrůd. Výhledem do budoucna je, že až začnou nově vysazené stromy pravidelně plodit, je potřeba ověřit správnost odrůdy a to především u stromů, které byly roubovány z místních starých stromů. Proměnlivost ovoce na starých stromech je poměrně velká a plody nemusí být určeny přesně. Stromy budou také označeny a jejich poloha bude pomocí GPS souřadnic uvedena v mapě. To všechno proto aby bylo možné každou odrůdu snadno nalézt a dále množit.

Sdílení
Každá nová zkušenost se v lokalitě hodí a proto je skvělé, že se na výsadbě podílelo mnoho lidí, kteří teď vědí, jak správně sázet a pečovat o stromy. Sad je volně přístupný a tak to i zůstane. Každý má možnost kdykoliv do sadu přijít a těšit se z něj a v budoucnu snad i z jeho plodů. Ke sdílení budou ze sadu zkušenosti, a po dohodě časem i rouby.

pár otázek na Kristinu Kadlecovou, která je hybnou silou tohoto projektu

Jak se podařilo najít zdroj finanční pomoci pro sázení?

Financování projektu bylo jedním z prvních témat, které jsme začali řešit v rámci přípravy realizace. S Kateřinou Hodovalovou (Eflerovou) a Sousedským Spolkem Merboltice jsme zvažovali různé možnosti, které se pro tento typ a velikost projektu nabízely. Varianta grantu od brněnské Nadace Partnerství pro nás byla nejzajímavější z mnoha hledisek. Nejdůležitější pro nás byla administrativní nenáročnost a efektivita. Další výhodou bylo, že Nadace Partnerství v předchozích letech již podpořila projekty výsadeb v Merbolticích. Náš projekt na předchozí výsadby volně navazuje a stejně tak navázala v roce 2017 i finanční podpora v podobě grantu právě od Nadace Partnerství. V letošním roce 2018 náš projekt bohužel nebyl úspěšný v první fázi výběru a grant se nám podařilo získat až dodatečně. V druhém kole byly projekty vybírány prostřednictvím veřejného hlasování. Pro téměř dvě desítky projektů byl nastaven finanční strop, projekty s nejvyšším počtem bodů pak byly podpořeny v rámci akce “Stromy místo letáků” společnosti Makro Cash&Carry. Náš projekt “Výsadba sadu starých ovocných odrůd – genofondová plocha II. etapa a celá komunitní akce sázení “Sadu republiky” proběhla díky podpoře Nadace Partnerství a společností MAKRO Cash & Carry, Reda a Asekol.

Jak složité bylo sehnat stromy pro výsadbu? A s jakým předstihem?

Stromy jsme sháněli přibližně s ročním předstihem. Získat vhodné stromy je základ dalšího úspěchu. Máme vytipovaných několik ovocných školek, které pěstují staré odrůdy ovocných dřevin a jsou ve vyšších nadmořských výškách. Průběžně jsem domlouvali odrůdy a velikost stromů. Stromy jsme měli objednány od jara, bohužel se letos vše zkomplikovalo mimořádně suchým létem. Školkaři s jistotou můžou zaručit výsadbový materiál až po vyorávce stromů na podzim. Extrémní sucho negativně ovlivňuje vlastnosti půdy. Pokud v půdě chybí voda, je velmi omezený přísun živin pro rostliny, takže především mladé stromy snadno zasychají a mají jen malé přírůstky. Zároveň je téměř nemožné z vyschlé půdy stromy vyorávat bez zásadního poškození kořenů. Většina školkařů v ČR je v posledních velmi suchých letech nucena používat závlahy, což zvyšuje jak množství práce školkaře, tak i konečné náklady na sazenici, je to však jediný způsob jak vypěstovat kvalitní výsadbový materiál.
Podařilo se nám sehnat kvalitní stromy ze školek, které se specializují na množení starých odrůd ovocných dřevin stareodrudy.org a vysokokmeny.cz. Nakonec jsme ustoupili od požadavku vysokokmenů, které jsou pro extenzivní sad nejvhodnější a část vysazených stromů je ve formě špičáku (strom bez založené korunky). Udělali jsme si trochu z nouze ctnost, špičáky se lépe ujímají, ale je třeba jim věnovat více péče při zapěstování korunky. Zvýšili jsme tak šanci, že strom lépe zakoření a ujme se na druhou stranu je to minimálně rok intenzivní povýsadbové péče navíc. Doufám, že z dlouhodobého hlediska je to správný krok.

Jak jste vybírali odrůdy, které jsou v sadu vysázeny?

Odrůdy jsme vybírali především podle jejich odolnosti, resp. vhodnosti do daných podmínek. Lokalita, na které jsme sázeli, leží v severní části Českého Středohoří v nadmořské výšce okolo 400 m n.m. proto bylo důležité vybírat odrůdy, které vydrží i drsnější klimatické podmínky. Zároveň jsme přihlíželi i historickému významu odrůd v této oblasti a jejich využitelnosti pro zpracování do budoucna.
Vysazovali jsme staré české odrůdy hrušní např. Solanka a Muškatelka letní, které mají plody dobré na jídlo čerstvé a také na sušení, zavařování, povidla či pálenku. Další zajímavou skupinou starých odrůd hrušní, které jsme sázeli jsou Majdalenky (Ječmenky), Krvavky nebo Oharkula, které jsou zajímavé svým vzhledem i specifickou chutí.

Jaká byla největší výzva během celého “projektu” ?

Celý projekt je výzvou, pustit se do toho, vše naplánovat, zkoordinovat představy všech kteří se na projektu podílí, získat podporu od Nadace Partnerství, vytvářet nové vztahy a vazby s přáteli i většími organizacemi a hlavně dotáhnout “projekt” do zdárného konce a zároveň si uvědomit, že konec není jasně určen. Osobně je pro mě největší výzvou ta fáze, která začíná teď po výsadbě. Průběžná péče o nově vysazené stromy, prvních několik let je důležitých pro další vývoj a život stromů, a tím i udržení odrůd v této oblasti. Výchovné řezy, zálivka, odplevelování výsadbových mis, zálivka, kontrola oplocenek a ještě jednou zálivka, to jsou základní práce, které je třeba pravidelně provádět po výsadbě. Chce to velkou dávku trpělivosti a nadšení pro věc. Nadšení mám dostatek a trpělivosti se postupně učím :-).

Jak se osvědčila dohodnutá povýsadbová péče?

Povýsadbová péče je složena z několika pracovních zásahů, které by měli vést k podpoře ujmutí nově vysazených stromů na stanovišti. Patří sem povýsadbový výchovný řez, který jsme prováděli v předjaří sami, a pak hlavně zálivka a kosení. Protože se jedná o poměrně velkou plochu a voda na zálivku se musí dovážet, byly tyto činnosti domluvené s místním farmářem. Seč pozemku by měla proběhnout alespoň 2x za sezónu. Vzhledem k extrémnímu suchu a dalším důvodům byl pozemek sečen jen jednou. Snažili jsme se to kompenzovat opakovanou zálivkou, zda se podařilo nedostatek přirozených srážek nahradit se ukáže v příštích letech.

Chystá se nějaké pokračování nebo rozšiřování výsadby?

Pokračování a rozšiřování se chystá a částečně už probíhá příprava dalších výsadeb. V plánu je několik ovocných alejí, do kterých už máme připravené velice zajímavé odrůdy především hrušek. Rádi bychom pokračovali výsadbou peckovin. V této oblasti je mnoho stárnoucích stromů třešní a švestek, které by stály za záchranu. Určitě se budeme snažit ve výsadbách pokračovat, abychom zachovali staré odrůdy, které k této oblasti neodmyslitelně patří.

Jak probíhala tvoje “ovocnářská příprava”, tedy kurz u Standy Bočka?

K ovocným stromům jsem se dostala přes zájem o dendrologii a arboristiku na České Zemědělské Univerzitě v Praze. V roce 2016 jsem absolvovala kurz Ovocný strom v krajině vedený Ing. Standou Bočkem, PhD. na Mendelově univerzitě v Brně. Od té doby dál hledám, zkouším, řežu a jím staré ovocné odrůdy. Postupně se učím o ovocných stromech víc a víc, o jejich pěstování, tradičním sadaření, množení i o využití ovoce.

s Kristinou Kadlecovou a Katkou Horáčkovou se můžete potkat v Merbolticích anebo jinde na pravidelných akcích – kurzech a seinářích. sledujte web www.akademiepermakultury.cz a www.permajoga.cz.