Není vaše sklizeň tak velká, jak byste si představovali? Došli jste k závěru, že podmínky na vaší zahradě nejsou zrovna ideální? Zkuste se zamyslet. Možná, že zelenina, kterou pěstujete, by potřebovala lepší klima či více slunečního záření. Nebo možná vaše zahrada jen potřebuje dodat trochu víc živin ve formě kompostu/hnoje či jíchy. Anebo trochu od obojího.
Umístění a rozvržení zahrady má na velikost a kvalitu úrody velký vliv, stejně jako:
- výběr osiva,
- zavlažování,
- a kvalita půdy.
Abychom vypěstovali dostatek ovoce a zeleniny, musí být všechny výše uvedené faktory v rovnováze. Je zde ale jeden velký faktor, který je pro bohatou sklizeň rozhodující. Slunce. Nebo jeho nedostatek.
Světlomilné rostliny
Je-li vaše zahrada umístěná na plném slunci, máte štěstí! Následujícím plodinám se u vás bude dařit:
- rajčata,
- okurky,
- lilek,
- papriky,
- kukuřice,
- tykve,
- fazole,
- hrášek,
- melouny,
- okra.
Světlomilné rostliny potřebují alespoň 6 hodin slunečního světla denně, nejlépe však budou prosperovat při 8-10 hodinách přímého slunečního záření.
Nezapomeňte však, že všeho moc škodí. Dokonce i rajčata budou během parného léta ráda za trochu stínu, který je ochrání před popálením. Pokud je vaše zahrada umístěná na plném slunci, bude také nejspíš potřebovat větší zálivku a/nebo zastínění během nejsušších a nejteplejších dnů (či týdnů).
Stromy, budovy, ploty – ty všechny vrhají různě velký stín v různou denní dobu. Takže pokud je část vaší zahrady zastíněná, využijte toho – existuje celá řada rostlin, které zde budou prosperovat.
Zelenina, které se daří v polostínu
„Polostín“ můžeme popsat jinými slovy jako „polo-slunce“. Takže, může-li se vaše zahrada pochlubit jen 4-6 hodinami slunečního záření denně, následující plodiny rozhodně stojí za vyzkoušení. (Níže v článku se dočtete o dalších druzích zeleniny, které zvládnou ještě méně slunce.)
- Červená řepa
Pokud máte rádi červenou řepu a najdete pro její pěstování místo v polostínu, bude vám chutnat ještě víc. Bulvy sice mohou ve stínu dorůstat menší velikosti než na slunci, nicméně jejich chuť bude jemnější a zemitější. Naší neoblíbenější části této rostliny jsou však její listy – a ty v polostínu rostou překvapivě dobře. Jelikož v obchodě nejspíš na nať červené řepy nenarazíte, ideálním způsobem, jak zařadit tuto výživnou zeleninu do svého jídelníčku, je vypěstovat si ji na vlastní zahradě.
- Brokolice
Brokolice je na pěstování poměrně nenáročná, stačí ji pravidelně zalévat a odstraňovat plevel. Stejně jako červená řepa ocení místo, které je částečně zastíněné. Koneckonců, je to právě přemíra slunečního záření, co ji nutí vybíhat do květu, aniž by utvořila pěknou hlávku. Co se týče chuti, brokolice pěstovaná ve stínu je mnohem lepší. Vyzkoušejte to a ochutnejte ten rozdíl.
- Zelí
Okrajové listy zelí mohou při velkém slunečním úpalu zasychat a zelí tak vytvoří menší hlávky. Pokud zelí vysadíte v polostínu (tedy s 6 hodinami slunečního světla denně), vytvoříte pro zelí příhodné podmínky i během horkého počasí – nezapomeňte, že zelí patří mezi chladnomilnou zeleninu a při teplotách vyšších než 24 – 26°C vybíhá do květu. Nejen světlomilné dýně, ale i hlávkové zelí patří mezi skvělé základní plodiny, a pokud máte na zahradě dost místa, rozhodně byste ho měli zkusit vypěstovat.
- Mrkev
Stejně jako listy červené řepy, i mrkvová nať je skvělou přísadou do polévek a dušených jídel. Velmi výživný je samozřejmě i její kořen. Je to jeden z těch druhů zeleniny, které můžete vytáhnout ze země, očistit a rovnou sníst. Mrkev je sice poměrně náchylná na některé choroby a škůdce (jako zahnívání a praskání kořenů, drátovec, pochmurnatka), ale pokud jí poskytneme vhodné podmínky, je možné vypěstovat slušnou úrodu.
- Květák
Květák je stejně jako zelí chladnomilná plodina, takže ačkoliv na plném slunci roste dobře, během parného léta ocení i zastínění. Není nejlepší volbou pro každou zahradu, či zahradníka, jelikož má specifické požadavky na vhodnou teplotu při pěstování a je potřeba mu zalamovat listy, aby růžice vybělela. Když už se ale podaří jej vypěstovat, má v kuchyni všestranné využití a v každé úpravě je výtečný. (Můžete vyzkoušet třeba květákové pickles, květákový základ na pizzu či květákovou rýži.)
- Celer
Není to zrovna nejjednodušší zelenina na pěstování, nicméně pokud máte na své zahradě kousek stinného místa navíc, celer má jistě své kouzlo. Voňavé celerové řapíky se využívají v teplé i studené kuchyni – vyzkoušejte je například s dipem z arašídového másla či v čerstvé domácí Bloody Mary.
- Česnek
Domácí pěstování česneku se rozhodně vyplatí, jelikož v obchodech bývá buď velmi drahý anebo se jedná o česnek z dovozu. A navíc, dá se pěstovat i ve stínu. Všestranné využití najde při vaření i pro podporu imunity.
- Jarní cibulka
Stejně jako česnek, také cibule nesmí chybět v žádné kuchyni. A stejně jako česnek ocení, když na ni v zahradě nebude pražit nejostřejší polední slunce.
- Křen
Tato vytrvalá bylina či kořenná zelenina poroste kdekoliv v polostínu. Jen dávejte pozor, aby půda nebyla příliš podmáčená.
- Pórek
Podobně jako cibule a česnek patří pórek ke stálicím našich zahrad. Na rozdíl od svého nejbližšího příbuzného – česneku – má pórek trochu zajímavější vzhled a jemnější chuť. Podle toho, kdy jej zasadíme, můžeme pórek sklízet od pozdního léta až do brzkého jara.
- Pastinák
Jedním z nejsladších druhů zeleniny, které lze úspěšně pěstovat ve stínu, je bezesporu pastinák. Semínka této skromné plodiny klíčí poměrně pomalu (2 – 4 týdny), zato její kořeny vydrží v zemi zakryté mulčem po celou zimu – mrazem ještě o něco víc zesládne. Ve skutečnosti je pastinák jednou z mála plodin, které chutnají lépe, když přejdou mrazem.
- Hrášek
Hrášek můžete vysadit do stínu světlomilných rostlin, jako jsou rajčata, kukuřice a lilek. Nebo na částečně zastíněný záhon spolu s bramborami, tuřínem, pastinákem či salátem.
- Brambory
Brambory často vidíme růst v dlouhých řádcích přímo na poli, kde jsou celý den vystaveny plnému slunci. Není to však jediný způsob, jak je lze pěstovat. Pokud na vaši zahradu dopadá méně než 8 – 10 hodin slunečního záření denně, není to důvod k obavám. Bramborám, které rostou pod zemí, to nevadí ani v nejmenším. Rostlinám stačí jen tolik světla, aby měly šanci vykvést. Polostín jim ve skutečnosti plně vyhovuje.
- Ředkvičky
Ředkvičky je nejlepší vysévat na jaře nebo na konci léta; velká letní vedra jim nesvědčí. Při výběru osiva můžete narazit na nejrůznější odrůdy, které se liší tvarem, velikostí i barvou. Ředkvičky jsou jako malé zahradní poklady, jelikož rychle rostou a nechávají tak velký prostor pro pěstování následných plodin. A nezapomeňte, že mladé, jemné listy ředkviček jsou také jedlé!
- Tuřín
Semena tuřínu klíčí rychle během 4 – 7 dní, ale jsou poměrně vybíravá, co se týče teploty. Jelikož se jedná o chladnomilnou zeleninu, při teplotách nad 30°C půjde do květu. Proč tedy pěstovat tuříny, kromě toho, že snesou částečný stín? Můžeme je vysévat během léta, hned poté, co sklidíme první ředkvičky. Budou tak na záhonu plnit funkci krycí plodiny, takže půda nezůstane holá a nezačne zarůstat plevelem.
Kromě toho mají opravdu výbornou chuť – pokud se správně připraví. Někteří lidé tuříny znají jen jako krmivo pro zvířata, ale to je velká škoda. Vyzkoušet můžete například smažený tuřín s rozmarýnem a cibulí (Roasted Rutabaga With Rosemary and Onions @ Low Carb Maven).
- Kozí brada / černý kořen
Podobně jako pastinák, patří kozí brada (Tragopogon porrifolius) k méně známým kořenovým zeleninám. Její kořeny se dají upravovat stejně jako mrkev či brambory – vařené, mačkané nebo pečené. Chutné jsou i zelené části rostliny. Více o jejím pěstování se dozvíte například zde: Unusual Roots: How to Grow Salsify and Scorzonera @ GrowVeg
- Vodnice
Podle některých lidí má vodnice poměrně nezvyklou chuť. Pokud je to i váš případ, nejspíš si na ni musíte ještě trochu zvykat. Koneckonců vodnice bývala v minulosti (před příchodem brambor a dalších plodin z Ameriky) základní surovinou, které měli lidé dostatek i v dobách, kdy se ostatní zelenině nedařilo. Zkuste si pár rostlin v zahradě vypěstovat a uvidíte. Třeba brzy zjistíte, že jsou vlastně docela dobré. A nezapomeňte si osmahnout také jejich nať!
Pár receptů s vodnicí najdete například tady: 5 Ways to Eat More Turnips @ thekitchn.com
- Potočnice lékařská (řeřicha potoční)
Do seznamu rostlin, které lze úspěšně pěstovat v polostínu, patří ještě jedna trvalka – potočnice lékařská. Tato méně známá brukvovitá rostlina byla v minulosti považována za plevel, ačkoliv dnes dobře víme, že právě „plevel“ často obsahuje největší množství vitamínů a minerálů. Takže pokud hledáte rostlinu, která má vysokou výživovou hodnotu, rozhodně najděte vhodné místo v polostínu pro pár rostlinek pikantní potočnice, kterou můžete sklízet po celý rok; obzvláště, pokud ji budete pěstovat ve skleníku.
Zelenina, která dobře roste ve stínu
Stínem jsou zde myšleny ty části zahrady, které jsou osluněné pouhé 2 – 4 hodiny denně. Do této kategorie patří především listová zelenina, která, jak víme, je pro naše zdraví velmi prospěšná. Při navrhování a plánování záhonů proto nezapomeňte zahrnout také pár těchto stínomilných druhů zeleniny.
- Rukola (roketa setá)
V rukole s každým dalším pikantním soustem ucítíte sílu slunce. A nic na tom nezmění ani fakt, když ji budete pěstovat ve stínu. Pokud si nedokážete představit jediné roční období bez rukoly, rozhodně jí v zahradě vyhraďte kousek záhonu ve stínu, takže ani v horku nebude rychle vyhánět do květu. Bude se jí dařit vedle máty, špenátu, mrkve, kopru nebo lichořeřišnice.
- Růžičková kapusta
Další chladnomilnou plodinou, která toleruje, ba dokonce prosperuje ve stínu, je růžičková kapusta. Tato miniaturní verze hlávkového zelí je skvělá v zelném salátu, dušená či pečená. Další výhodou růžičkové kapusty je to, že ji můžeme sklízet i během zimy. Využijte její výšku a vysaďte mezi řádky růžičkové kapusty zeleninu s krátkou vegetační dobou – například hrášek nebo keříčkové fazole.
- Kadeřávek
A máme tady dalšího zástupce brukvovité zeleniny, který je nejenom chutný a zdravý, ale také bude ve stinné části zahrady dobře vypadat. S kadeřávkem rozhodně nešlápnete vedle. Obzvlášť pokud máte rádi kadeřávkové chipsy. Kadeřávek snáší nižší teploty a bude vás zásobovat vitamíny nabitým lupením i přes zimu.
- Hlávkový salát
Na obložené housky, do salátu či salátové polévky, tam všude využijete hromadu čerstvě sklizených salátových listů. Pozor si dávejte jen na volně pobíhající slepice či kachny, které sice v zahradě rády spásají kdejaký plevel, ale salátovým barem rozhodně nepohrdnou. Záhony si proti nezvaným návštěvníkům raději oploťte.
- Listová hořčice
U brukve zelné a listové hořčice, pokud jsou pěstované pod spalujícím sluncem, si můžeme všimnout nepěkného kroucení a hnědnutí okrajových listů. Způsobený stres pak může vést k případným dalším chorobám. Pokud jim poskytneme na zahradě vhodné stinné místo s přibližně 4 hodinami slunečního svitu, odmění se nám pěknými šťavnatými listy.
- Šťovík
Existují dvě stínomilné varianty této příjemně nakyslé zeleniny: šťovík štítnatý či též francouzský (Rumex scutatus) a štovík kyselý (Rumex acestosa). Šťovík štítnatý je méně kyselý a jeho lehce trpká chuť je příjemně osvěžující. Další příjemnou vlastností šťovíku je jeho schopnost neustále obrůstat. Když si utrhnete pár lístků, opět dorostou. Když na něj zapomenete, bude v záhonu čekat, až jej mezi dalším plevelem vyhrabete. Přežije prostě všechno – ideální rostlina pro všechny zahradníky. Můžete z něj zkusit uvařit například šťovíkovou polévku po francouzsku (Sorrel Soup, French Style @ Hunter, Angler, Gardener, Cook).
- Špenát
Pro bohatou sklizeň špenátu jsou 2 – 3 hodiny slunečního světla denně víc než dostačující. Samozřejmě, že špenát, stejně jako většina těchto stínomilných rostlin, upřednostňuje chladnější počasí, takže jej vysaďte dostatečně brzy na jaře, pravidelně jej zalévejte, a poskytněte mu tolik stínu, kolik zvládne. Tak můžete sklízet křehké špenátové listy i během léta.
- Mangold
Pokud hledáte rostlinu, která se snadno pěstuje, je téměř bezúdržbová a přesto produktivní a zároveň tolerantní ke stínu, je to rozhodně mangold. Kromě toho, že záhony zpestří svými barvami, vypadá dobře i na talíři a je přímo nabitý vitamíny (především vit. A a C) a minerály (vápník, hořčík, železo a draslík).
Buďte kreativní!
Ty části zahrady, které jsou v plném stínu, a nedopadá na ně žádné přímé sluneční světlo, osázejte raději stínomilnými trvalkami.
Pokud naopak na vaší zahradě nemáte žádná stinná místa, můžete si je vytvořit výsadbou vyšších rostlin. Například fazole či kukuřice rostou relativně rychle a poskytnou zastínění ředkvičkám, pažitce či jiným bylinám snášejícím stín. Stačí jen při výsadbě zohlednit pohyb slunce po obloze.
V největší letní výhni můžete použít stínící tkaninu nebo netkanou textilii jako ochranu před spalujícím sluncem. Nebo můžete být vynalézaví a využít pro zastínění materiály, které máte k dispozici. Například pytlovina natažená přes kovový či dřevěný rám poslouží jako jednoduché stínítko.
Můžete také zkusit uplést proutěné oplůtky z vrbového či lískového proutí, které stínomilné rostliny ochrání nejen před sluncem ale i před větrem.
Pár slov o dozrávání zeleniny nakonec
Časem sami zjistíte, kterým druhům zeleniny se na vašem pozemku daří nejlépe – jak dlouho čerstvě vysetým semenům trvá, než vyklíčí, za jak dlouho vykvétají a za kolik týdnů jsou plodiny připravené ke sklizni.
Pro začínající pěstitele je nutno podotknout, že zelenina pěstovaná ve stínu většinou dozrává o něco později, než kdyby rostla na plném slunci. Neznamená to, že rostliny pěstované ve stínu mají horší pěstební podmínky, pouze mají jiné podmínky !
Upravte podle toho svá očekávání a užijte si bohatou sklizeň stínomilné zeleniny!
Děkujeme za překlad tohoto článku, který pro vás přeložila Markéta Šinková, absolvetka letošního kurzu PDC, fotky jsou z původního webu https://www.ruralsprout.com/shade-vegetables/,