S Honzou Markem se známe už dlouho díky našemu společnému zájmu o ruční práci se dřevem, a díky tomu, že jsme z jednoho kraje. Dneska bydlíme ve stejné vesnici, a tak bylo jen otázkou času, než ho přemluvím k rozhovoru o tom, jak se mu daří. Zatímco já zůstávám u vyřezávání lžiček a občas nějakých jednoduchých poliček na knihy, tak Honza se pustil do daleko větších projektů.
Honzo, jak se daří? Co právě teď děláš?
Momentálně se věnuji zakázkové truhlářské (i tesařské) výrobě, pořádám víkendové truhlářské kurzy a vlastním e-shop Jak na dřevo s ručním nářadím.
Jak ses dostal k práci se dřevem?
Vše začalo tím, že jsme si uvědomil, že mi nevyhovuje být zaměstnancem, pracovat pro někoho. Jednoho dne jsem na zahradě kácel suchou meruňku, kterou sázel můj děda. Fascinovala mě její kresba a proto jsem zkusil vyrobit pár dárků pro rodinu, například svícny a šperky. Odezva na dárky byla dobrá a já propadl kráse a vůni dřeva.
A co tě přivedlo k tomu mít doma tolik hoblíků a pilek?
Nejprve jsem neměl žádné nářadí a půjčil jsem si od kamaráda z Německa japonskou pilku. A ta mě úplně dostala svou kvalitou a rychlostí řezu. To byl první impuls k pořízení kvalitního nářadí. Metodou pokus omyl jsem začal zkoušet různé nářadí. Učil jsem se jak ho správně nabrousit a jak ho správně používat. V té době bylo těžké v Čechách tyto věci sehnat. Tehdy nás s bývalou přitelkyní napadlo, že by bylo dobré to lidem tady zpřístupnit, proto jsme založili e-shop Cesta dřeva s kvalitním ručním nářadím přímo od výrobců. Dnes již Cestu dřeva nevlastním.
A proč mám tolik nářadí? Chci aby na kurzech bylo všeho dostatek.
Co tě baví na tom japonském nářadí?
Geniálně jednoduché a funkční.
A jak probíhají ty truhlářské kurzy?
Jsou to víkendovky v naší roubence s ubytováním a s výborným jídlem od mé ženy. Ukazuji, jak používat a brousit základní nářadí. Začínáme jednoduchými spoji a účastníci si na konci kurzu odvezou hotový výrobek s precizními truhlářskými spoji.
Kdo se na ně hlásí? A jezdí někdo opakovaně?
Obvykle se hlásí plno managerů a IT týpků, bývá to dost sranda. Haha. A teď vážně. Jezdí kdokoliv, kdo chce něco tvořit rukama a voní mu dřevo. Ženy, muži, mladí, staří, prostě kdo má chuť.
Zájem se k nám vrátit mě donutil vytvořit kurz pro pokročilé. V něm si prohlubujeme nabyté zkušenosti na větších projektech.
Jak často brousíš nářadí ?
Když je tupý 😀
Pokud si zvyknete na používání dobře naostřeného nářadí, které dělá to, co chcete s malým odporem, tak si udržujete dláta ostrá neustále. A díky kvalitním brusným kamenům a přípravkům, které pomáhají usnadnit broušení, to nezabere tolik času. Broušení je také součástí mých kurzů. Veškeré nářadí a nástroje k broušení nabízím na kurzech i na svém e-shopu.
Jaké dřevo tě nejvíc baví? nebo ti dalo zabrat? A odkud ho získáváš ?
V průběhu let se to dost mění. V současnosti jsem si oblíbil olši. Má nádhernou barvu, dobře se s ní pracuje a doslova zahřeje nejen v rukách. Dřevo, které mi dává zabrat při práci s dlátem, je modřín. Má tvrdé letokruhy a rychle mi tupí nářadí. Pokud je možnost, využívám dřevo od lokálních dodavatelů. Pokud není zbytí, kupuji i ve velkoskladu.
A proč se používají oleje raději než laky?
Rád používám oleje kvůli jednoduché aplikaci a údržbě. Oleje ponechají dřevo dřevem a navíc ho nechávají dýchat.
Co máš na práci se dřevem nejraději?
Práce se dřevem je pro mě svoboda a také by se dalo říct, že určitý způsob meditace.
Děkuji za rozhovor.
Pokud vás nalákaly fotky nebo odpovědi, anebo si přejete proniknout do světa práce se dřevem, a to zejména za použití ručního ostrého nářadí, podívejte se na webovky nebo na facebook, a přijeďte do Českého středohoří, kde se nalézá tahle voňavá truhlářská dílna :-).