První ranní jinovatka nám dává jasnou zprávu – zima je na cestě. Naše záhony jsou ještě plné úrody a velmi teď záleží na našem pozorování a poznání mikroklimat v zahradě. Sklízíme tedy plodovou zeleninu, aby nám vydržela co nejdéle ve špajzu – dýně, patizony, cukety, rajčata.
Rajčata přestávájí růst při teplotě pod 8C, a přestože teplota nemusí klesat pod bod mrazu, nemají moc šancí na to, aby ještě zčervenala a dozrála do té správné rajčatové chutě. Některé plody dozrají v teple a v papírové krabici, když je otrháme i se stopkou, někdy můžeme ostříhat celé vijany (hrozny) plodů a nechat je dozrát v teplé a suché kotelně nebo špajzu. Zůstane-li nám ovšem hromada zelených rajčat, nastává doba na zavařování.
“Čatní má být tak sladké a dobré, abyste si chtěli dát ještě kousek, ale tak pálivé, že už více nemůžete sníst.“
Takové jest rčení a my potřebujeme dosáhnout všech pěti chutí – pálivé, sladké, slané, kyselé a svíravé. Kyselou a svíravou zajistí rajčata, sladkou rozinky a možná cukr, pálivou pepř, chilli nebo zázvor, a slanou sůl. Kurkuma je v receptu pro svoji zářivou barvu, protizánětlivé kvality a také k zachování trvanlivosti.
RECEPT – co budeme potřebovat
Lilkovité ztrácejí svoji „jedovatost“ solaninu přidáním koření, a tak použijeme v dostatečném množství následující:
- římský kmín
- koriandrové semínko
- kmín kořenný
- koprové semeno
- celerové semeno
- hořčičné semínko
- semínka černuchy
- nové koření
- bobkový list
- čerstvé zelené listí – například petržele, celeru, pórku, naťové cibulky
- rozinky
- pepř celý nebo drcený
- zázvor sušený
- kurkuma
- paprika sušená
- chilli papričky
- cibule nebo česnek
- cukr třtinový nebo melasa
- sůl himalájská
- malé nedozrálé plody dýní nebo cukety
- a samozřejmě zelená nebo ne zcela dozrálá rajčata 🙂
S kořením nešetříme a na 5l hrnec zelených rajčat použijeme až půl hrnku koření! Nemusíme použít všechna vyjmenovaná, řídíme se tím, co nám všeobecně chutná a také tím, co si můžeme napěstovat sami na zahradě (černucha, kopr, kmín, koriandr, celerové semínko a zelené listy 🙂
POSTUP:
Rajčata omyjeme a větší plody nakrájíme na čtvrtky – budeme totiž vařit poměrně dlouho.
Na oleji v pávni orestujeme nejdříve hořčičné semínko, v hmoždíři drcené koření a pokud máme, tak cibulku. Pokud jsme ze zahrady sklidili i nedozrálé malé plody dýní, tak je přidáme do tohoto základu spolu se sušenou paprikou, kurkumou a špetkou soli.
Ve druhém hrnci zatím dusíme rajčata s trochou vody a celým kořením, kmínem, bobkovým listem pod pokličkou až do té doby, kdy se pořádně provaří (může být i hodina). Přidáme rozinky aby nasály šťávu a pustily sladkost. Postupně přidáme kurkumu, sušený zázvor, pepř nebo chilli.
Obsah pánve přimícháme do velkého hrnce s rajčaty a necháme společně provařit. Ke konci vaření přidáme čerstvé zelené listí. Dosladíme a dosolíme podle chuti a ještě chvíli provaříme.
Pokud chceme krémovou konzistenci, celý hrnec rozmixujeme tyčovým mixérem.
Ještě vaříčí plníme do sklenic, uzavřeme víčkem a obrátíme dnem vzhůru.
Malý tip: zavařené sklenice naskládáme dnem vzhůru do košíku nebo bedýnky a všechny přikryjeme utěrkou, ručníkem a dekou jako do spacáku. Tím dosáhneme toho, že budou pomalu vychládat a “dozavaří se”, zajistíme tím lepší skladovatelnost.
Čatní i vy bude rádo, když ho necháme nějakou dobu odležet pro spojení chuti a nejpozději na Dušičky (tedy za měsíc) bude ve své nejlepší formě.
Dobrou chuť !
Tento a další recepty najdete v Klíči k soběstačnosti 11 – Uchovávání úrody, který jsme připravili z receptů tradičních i nových.