Visegrádská permakulturní tour po Maďarsku a Slovensku, Marie Venerová

Zavzpomínejte si s Majkou na nesmírně zajímavý říjnový výlet na ekofarmy, do ekovesnic a na ukázkové permakulturní projekty v Maďarsku a na Slovensku!

V srpnu mi předsedkyně spolku Permakutura CS poslala email s návrhem na koordinaci zajímavého projektu. Permakulturní organizace ze zemí visegrádské čtyřky (plus Ukrajina) organizují v říjnu výlet po ekologických a permakulturních projektech v Maďarsku a na Slovensku. Hledají někoho, kdo dá dohromady český tým z řad sítí LAND (ukázkové permakulturní projekty), GEN (globální síť ekovesnic) a WWOOF (dobrovolníci na ekofarmách). Výlet mě velice zajímal, tak jsem nabídku přijala a dostala se zároveň i do pozice zapisovatele. Sehnat lidi bylo složitější, než by se zdálo. V říjnu všichni permakulturníci finišují projekty, sklízejí, sázejí stromy a nemají čas výletovat. Nakonec se povedlo dát tým dohromady a jeden účastník byl ochotný to odřídit. Sraz jsme měli v Brně v pátek večer a ještě v noci jsme dojeli do Maďarské vesničky Vértesacsa, kde následující ráno začal program.

Valaha Tanya, Maďarsko

Hospodářství na kopci s názvem Valaha Tanya vypadalo jako oáza zeleně mezi čerstvě zoranými rozsáhlými lány erodující půdy. Manželský pár se tu stará o 12 hektarů, které jsou částečně přetvořeny na extenzivní polykulturní sad s lučními plochami pro produkci sena pro zvířata. Jejich hlavní obživou je výroba džemů a sirupů ze všudypřítomného ovoce. Krávy, kozy, ovce, osel, koně, husy, slepice a pes se postarají o každodenní zábavu, ale produkty jejich života mají manželé převážně jen pro sebe. Přišli sem s vizí vysadit 1000 stromů. Jestli se jim to už povedlo, nevím, ale dle rozlohy se tomu asi blíží. Stromy a keře jsou rozmnožovány i ptáky, pro něž je nově vzniklý ekosystém rájem. Mají zde kromě drobného ovoce i vlašské ořechy, turecké lísky, či divoké jabloně, které jsou skvělé na vyvážení chutí cideru.

Sad, neboli řady stromů a keřů střídané velkými zatravněnými plochami, je oplocen a chráněn proti větru akátovým živým plotem, který zároveň slouží k zúrodnění půdy a jako medonosná rostlina. Větrolam chrání i proti hnojivům a pesticidům z okolních polí. Akát je v Maďarsku všudypřítomný, majitel tedy není znepokojen jeho invazivností a navíc je mezi plotem a vnitřní částí pozemku dostatečně široký kosený pás. Akáty tu využívají i na dřevo na topení, udržují je v dostupné výšce pomocí hlavového řezu.

Ostatní stromy v sadu jsou vysazeny po vrstevnici, ale i tak má pozemek vzhledem ke své poloze na otevřeném větrném vrcholku kopce velké problémy s nedostatkem vody. Co jim jde naopak velmi dobře, je zpracování produktů ze sadu. Je k tomu využit celý suterén domu a vypadá to tam opravdu profesionálně. Vyrábějí dokonce sirup z mladých borových šišek. Borovice mají i na prodej vánočních stromků a pěstují pod nimi houby. Používají třešeň ptačí do sirupů na vyrovnání chutí. Mají i speciální přístroj na oddělení semínek od šípků při výrobě šípkového džemu. Odbyt mají zajištěn hlavně v sousedním Rakousku, což vzhledem k nutnosti přepravy není z ekologického hlediska ideální, ale zajišťuje to lepší cenu za výrobky vysoké kvality. Na tomto místě mě zaujalo především velké měřítko a fakt, že se manželům daří natolik, že mohli oba odejít ze svého původního zaměstnání.

Dostali jsme zde výborný oběd a pokračovali na další návštěvu, která se konala v nenápadné zahrádkářské kolonii poblíž Nagymárose.

BioSphere, Maďarsko

Místo nese honosný název BioSphere a jedná se o zahradu v charakteru jedlého lesa, jejíž hlavní produkcí je rakytník. Majitelka Krisztina tu má enormně veliké pětileté stromy. Opravdu jsou to stromy, dosahují výšky až 5 metrů, což je pro takto mladé samičí rostliny rakytníku poměrně nevídané. Krisztině se to povedlo pomocí dobrého hnojení, trvalým mulčem či podsadbou a citlivou sklizní, při které stříhá vybrané plodící větve. Hlavní obživu Krisztině poskytuje komunitně podporovaná produkce zeleniny bedýnkovým systémem a pravidelný prodej přebytků a rakytníkových výrobků na místním farmářském trhu. Tento pozemek občas hostí i dobrovolníky, k jejichž ubytování slouží maringotka a jednoduchý slaměno-hliněný domeček. Všude po pozemku pobíhá drůbež rozličných druhů, barev a tvarů a vesele rozhrabává a pojídá zbytky polykulturně pěstované zeleniny. Toto místo charakterizuje námi tak demonizovaný permakulturní nepořádek, který sice nevyžaduje moc údržby, ale zároveň dle mého názoru není využit produkční potenciál. Krisztina tu pořádá i program pro lesní školky, její přístup je tedy pro veřejnost poměrně přitažlivý.

Biofalu, Mariahálom

Z Krisztinina poněkud neuspořádaného pozemku jsme se přemístili do vesnice Mariahálom, kde si excentrický pohádkový dědeček Géza začal před 25 lety budovat ekovesnici. Tato návštěva byla pro mnohé z nás nezapomenutelná.

Géza se do Mariahálomu dostal tak, že hledal rekreační chalupu pro rodinu poblíž Budapešti. Po neuspokojivém pátrání se rozhodl, že koupí pozemek a chalupu postaví. Zhruba v té době se dostal také k permakultuře a po přečtení Mollisonova Manuálu Designera si uvědomil, že způsob, jakým dnes lidé staví svá sídla ve formě satelitů, je hodně špatně. Koupil tedy rovnou 45 hektarů a rozhodl se postavit přírodní dům s vizí, že se k němu časem někdo přidá. V designu ekovesnice nechali 10 hektarů na rovné úrodnější půdě k pěstování obilnin a naopak na svazích si všiml jílovité půdy, určil tedy pozemky spíš ke stavbě domů – jíl se hodí na cihly a omítky. Na začátku postavil i obrovskou stavbu jako zázemí pro svou firmu s flipcharty a vedle ní rozměrné ubytovací zařízení jako domov pro důchodce. Oba podnikatelské plány časem zkrachovaly, ale Géza postupem let stavěl na dalších místech další a další domy. Ze začátku z pálených cihel, pak začal experimentovat s těmi nepálenými, slaměnými balíky, dřevem, hliněnými omítkami i vegetační střechou. Posledních pár let je ve stadiu stavění velmi malých domků z industriálního odpadu. Budova, kde jsme byli ubytovaní, je tedy bývalým domovem důchodců ve velmi přírodním stylu. Všude jsou hliněné omítky a krásné neopracované dřevo. Kreativita a svobodný duch čiší ze všech koutů. Gézovým momentálním koníčkem jsou velké akumulační pece, kterých je v domě hned několik. Budova slouží jako centrum pro různá jógová soustředění, ale často není vůbec využívaná. To platí i o všech ostatních domech v této ekovesnici jednoho člověka. V další velké budově, kde je dohromady 7 bytů, občas bydlí dobrovolníci či zaměstnanci pomáhající v kuchyni.

Krásných prostor hlavní ubytovací budovy Biofalu jsme využili pro náš networkingový festival sítí GEN, WWOOF a LAND ze Slovenska, Maďarska, Česka, Polska a Ukrajiny. Zástupci všech zemí představili své projekty a pak jsme společně pracovali na vizi budoucí spolupráce. Na nedělní festival přijelo několik hostů z maďarské permakulturní organizace. K prezentaci o WOOF se dostal i maďarský koordinátor této sítě a došlo i na srovnávání s jinými platformami pro dobrovolníky. Po festivalu jsme si ještě užili Gézův workshop o výrobě dřevěného uhlí a pokračovali jsme dále, přes Dunaj na Slovensko.

Lovinka, Slovensko

Večer jsme dojeli do slovenské eko komunity Lovinka. Byla založena v roce 2012, když tahoun celého projektu, Peter Hegyi, s rodinou koupil bývalý rekreační areál mezi vesnicemi Cinobaňa a Lovinobaňa. V současnosti tam v rekonstruovaných dřevěných chatách žije kolem 10 lidí a stále je zde prostor pro další. Většina budov je v procesu přestavby s použitím přírodních materiálů. Hlavní budova s prostorným sálem slouží jako ubytovací centrum pro účastníky různých seminářů, kurzů a workshopů jógy, meditací atd. Místní se snaží na jižním svahu mezi budovami pěstovat i nějaké potraviny. Mohli jsme si všimnout mladého muďoulu (paw paw), kuriozity, kterou mnoho z nás vidělo naživo poprvé. Jednoznačným zlatým hřebem tohoto místa je skupina přes 200 let starých dubů v lese nad osadou. Duby tu původně rostly jako solitéry, dosáhly tedy typického rozkošatění, ale v posledních letech je obrostl přírodní sukcesí vytvořený les. Místo tak působí opravdu magicky a není divu, že jej místní i návštěvníci rádi využívají k posezení a jiným aktivitám.

Levandulová farma Statok Na Výšinách

Další zastávkou na cestě Slovenskem byla levandulová farma v nadmořské výšce 900 m. Ekologicky tu pěstují levanduli teprve od roku 2018, kdy tento pozemek Slovensko – Rakouská rodina objevila. Anna je absolventkou Kurzu permakulturního designu u Patricie Pavlovské a projekt celého pozemku je skvěle promyšlený. Na 2 ha vytvořili farmu, zbytek pozemku, 10 ha, tvoří les. Kromě levandule tu roste i permakulturně pěstovaná zelenina, čerstvě založený jedlý les a chovají tu i slepice, kozy a ovce. Zásadní je, že si Anna sehnala odrůdy z chladnějšího klimatu a vyšších poloh, které běžně v obchodech nekoupíte. Dověděli jsme se, že levandulový olej je nejkvalitnější právě ve vyšších nadmořských výškách. V plánu je výrobna esenciálních olejů, parfémů a kosmetiky jak z levandule, tak za dalších bylin, které na zdejších loukách samy rostou. Na krásném místě s výhledem na níže položenou krajinu směrem na jih, tu manželé mají rozestavěnou roubenku. Bylo inspirativní, jak jsou plni elánu a energie a opravdu aktivně pracují na svém snu.

Ekocentrum Sosna, Slovensko

Poslední noc našeho výletu jsme strávili poblíž Košic, v jednom z nejstarších slovenských ekocenter. Nejčastějšími návštěvníky zde bývají školní skupiny, protože centrum je velice činné v oblasti environmentální výchovy. Jedná se o pozemek vedle školy v Družstevné pri Hornáde, s krásnou přírodní zahradou, kterou chtějí využívat k zahradní terapii. Jako zázemí a kancelář tu stojí budova z přírodních materiálů navržená pro co největší úspory energie. Mimo jiné má i vegetační střechu. Šedá voda je čištěna kořenovou čistírnou. Pro některé z nás byly nezapomenutelným zážitkem separační kompostovací záchody, které pravděpodobně nebyly dimenzovány na takto velkou skupinu návštěvníků, která by zde byla i ubytovaná. Okouzleni jsme byli „hobitím“ domkem s reciproční střechou, který je zateplený ze tří světových stran navezenou zeminou a pasivně vyhřívaný prosklenou jižní stranou a Trombeho stěnou. V ekocentru každoročně organizují 3 festivaly, doporučuji podívat se na jejich stránky a jeden z nich navštívit.

Tady náš výlet skončil, rozloučili jsme se se všemi účastníky a všichni se vydali na dlouhé cesty zpět domů. S sebou jsme si vezli spoustu fotografií inspirativních permakulturních vychytávek, plno nadšení a kontaktů na nové přátele. Pro anglicky mluvící čtenáře přikládám link na videozáznamy z návštěv: https://www.youtube.com/playlist?list=PLgkXFbx7nmkCfwZpkXZbjK0WGGh0tS-z7&fbclid=IwAR2gdS78A5N0VMs8E4kR6w79Tzjn8Ljxbt-bPKh04SQObg4j6FUpsESu4rc

Pro bližší informace, či kontakty na centra mě můžete kontaktovat na co2neutralfarm@gmail.com .

Co je permakultura

Permakultura je…

  • Zdravý selský rozum a cit aplikovaný v praxi
  • Systém designu založený na ekologických principech
  • Umění vytvářet navzájem prospěšné vztahy
  • Vytváření trvale udržitelných systémů na základě spolupráce s přírodou.

Permakultura je založena na pozorování a využívání přírodních koloběhů, vazeb a vztahů k designování všeho, co potřebujeme k životu: účinné a zdravé produkce potravin, bydlení, systémů poskytujících energii i samotných lidských komunit. Cílem je vyšší kvalita života, který by byl provázaný s prostředím a šetrný vůči přírodě. Permakultura využívá starobylé tradiční postupy, stejně jako moderní technologie a poznatky současné vědy. Více

Licence

Obsah tohoto webu podléhá Creative commons licenci ve variantě by-nc-nd v4.0.

To znamená, že budeme rádi, pokud budete obsah šířit dál. Nesmíte jej však použít ke komerčním účelům, nesmíte do něj zasahovat a musíte vždy uvést jako autora organizaci Permakultura (CS) a připojit poučení o by-nc-nd v4.0 licenci.

Více o licencích Creative commons najdete na českém webu Creative commons Česká republika.

Permakultura (CS), z. s.

Náš spolek má dlouhou tradici (založen 1996) a je součástí širokého mezinárodního permakulturního hnutí. Pořádáme mezinárodně uznávané kurzy permakulturního designu (PDC – Permaculture Design Certificate) a další specializované kurzy, viz akademiepermakultury.cz. Naším hlavním cílem je sdílení zkušeností a šíření informací o permakultuře ve středoevropských podmínkách. Více

Kontakty

Podpořili nás