Dvě knížky, které vám změní život – aspoň trošku, Eva Hauserová

Na zeměkouli existují nezištní lidé, kteří dávají své výtvory volně k dispozici ostatním. Tahle možnost se jmenuje Creative Commons. Je to tedy něco jako Wikipedie, ale jde o díla, na která se vztahují autorská práva, jako třeba o knížky.

 

My v Permakultuře (CS) jsme objevili dvě takové příručky ke stažení na anglických webech. Obě jsou nesmírně užitečné, jedna pojednává o konsenzu (čili je z oblasti „lidského“ permakulturního designu) a druhá o agrolesnictví, oboru, který by v současnosti mohl hodně pomoci přejít ke zdravější krajině a k zemědělství, které si rozumí s přírodou. Rozhodli jsme se je přeložit do češtiny a vyvěsit k volné dispozici na našich webech.

Letos máme za sebou už jiný podobný počin – na YouTube kanálu Permakultury CS jsme zveřejnili sérii australských dokumentů z inspirativních permakulturních projektů od iniciativy Happen Films, ke kterým jsme pořídili české titulky. Najdete je pod názvem Permakulturní inspirace.

 

Budou si toho lidi vážit?

Na otázku, jestli se lidem mají poskytovat informace, know-how nebo cokoli jiného zadarmo, existují různé názory.

Na jednu stranu míváme sklon zdarma získané vědomosti podceňovat: nemuseli jsme si je vydobýt, koupit, vyměnit z něco cenného, a tak si jich nevážíme. Na druhé straně je tenhle vnitřní postoj vlastně už výsledkem naší monetarizované společnosti. Když nám někdo něco daruje, mělo by to v nás přece vyvolat pocit vděku a závazku. (Samozřejmě že je problém, když darovanou věc nechcete a nepotřebujete – tady se bere ten „špatný image“ darů.)

Lidstvo fungovalo po velkou část své prehistorie a historie na takzvané ekonomice daru. Nešlo o směnu, kde by si lidé měnili přesně stejné hodnoty, protože to před vznikem peněz ani nebylo možné. Vzájemné účty tudíž zůstávaly vždycky trochu nevyvážené. Ale lidem to nevadilo a přijímali, že všichni v dané komunitě jsou propojení sítěmi vděčnosti a závazků až nadosmrti. Tohle vysvětluje například Toby Hemenway v knize The Permaculture City, kterou právě překládám: ekonomika daru lidi propojuje a stmeluje.

 

Konsenzus – klíč k domlouvání a rozhodování

Konsenzus je jakýsi základní kámen pro další metodiky jako jsou poradní kruhy, sociokracie nebo třeba i Dragon Dreaming. Všude totiž potřebujete empatické naslouchání, bezpečné prostředí bez urážení a útoků, všude je nutné, aby všichni byli vyslyšeni a dostali hlas a aby se veškeré jednání dělo nehierarchicky a nikoli „silově“.

Možná se zdá, že na vysvětlení podobné věci by stačily tři stránky, a ne hned celá knížka… takže co všechno v ní najdete: podrobné praktické návody, jak facilitovat schůze, jak pořizovat zápis, jak zvládat velké skupiny, virtuální nástroje, metody, jak řešit všelijaké problémy – například co dělat, když jednání neodsejpá, nebo ho naopak někdo popohání stylem „parní válec“, když se lidé nudí, když někdo ruší, nebo když nepustí ostatní ke slovu… Velmi důkladně se popisuje vlastní rozhodovací proces s vytvořením návrhu a pak možnostmi jeho přijetí, výhrad a zablokování, což je krajní možnost, kdy se musí hledat nový návrh. Svoji kapitolu tu má i řešení konfliktů. V závěru si autoři z anglické neziskovky Seeds for Change trochu zaspekulují, co se týče možné budoucnosti: navzdory hroznému stavu současného světa jsou mírně optimističtí - velký potřebný posun lidského vědomí a jednání se po malých kouscích může podařit...

Musím vás ale varovat: není to tak, že přečtením a strávením této knížky byste rázem všechny konflikty ve svém okolí zažehnali, naopak! Sama se paradoxně od chvíle, kdy jsem tuhle knížku přeložila a nechala se prodchnout jejím duchem, častěji kriticky ohradím proti nějakému dominantnímu či nátlakovému jednání a působím tudíž hašteřivěji a možná kapku donkichotsky. V českém prostředí spolu bohužel často nejednáme zrovna v rukavičkách a pokládáme za normální do jiných lidí brutálně hučet, tlačit na ně a válcovat je, dokud jim nevnutíme svůj názor… ale nedá se dělat nic jiného, než se to snažit po malých kouscích měnit.

Spousty a spousty jinak skvělých projektů totiž ztroskotalo a ztroskotává na lidech a jejich vztazích.

 

Agrolesnictví - záchranné lano podané krajině

Princip agrolesnictví je jednoduchý – vysazovat dřeviny na zemědělskou půdu, nebo využívat sady a lesy ještě k další zemědělské produkci, jako k pastvě. Krajina se tím přibližuje kýženému stavu, kdy jsou nedohledné lány monokultur nahrazeny menšími plochami či pásy orné půdy, prokládanými mezemi, remízky, alejemi, polními sady… řeší se tím zadržování vody, bránění erozi půdy, zvyšování biodiverzity, do krajiny se vrací harmonie a krása. Všichni víme, že je to dobré a potřebné, ale jak přesně na to? Vyplatí se vůbec investice do vysazování dřevin na zemědělské pozemky? Jak to všechno kombinovat, naplánovat, čím se inspirovat? Kde jsou nějaké úspěšné příklady?

V příručce tohle všechno ve vrchovaté míře najdete. Jak říká její podtitul, je sice určená pro Británii, ale nejmíň devadesát procent jejího obsahu se určitě dá využít i v ČR. Podrobně se tu probírá hospodaření silvopastorální, silvo-orebné, agro-silvopastorální, pak větrolamy a další pásy a ostrůvky dřevin v krajině. Velmi detailně se rozebírá ekonomická stránka věci, což bude zemědělce právem zajímat. Počáteční investice jsou totiž u agrolesnictví poměrně velké a vrátí se až během více let, ale pak toho správně založené a udržované systémy celkově produkují už trvale víc, než kdyby na nich byly jen monokultury. Agrolesnictví tedy dává rozhodně smysl i ekonomicky.

 

Permakultura (CS) financovala překlad a grafickou úpravu této knihy z peněz získaných vydáváním svých publikací. Chcete nám pomoci vydávat další užitečné příručky? Přispějte nám na účet 2100848710/2010. Více informací o darování peněz najdete zde: https://www.permakulturacs.cz/article/175/jak-darovat-penize-permakulture-cs-

Děkujeme!

A kde jsou obě příručky ke stažení:

https://www.permakulturacs.cz/product/158/konsenzus

https://www.permakulturacs.cz/product/157/prirucka-agrolesnictvi

https://www.akademiepermakultury.cz/studijni-materialy (až dole na stránce)

 

Co je permakultura

Permakultura je…

  • Zdravý selský rozum a cit aplikovaný v praxi
  • Systém designu založený na ekologických principech
  • Umění vytvářet navzájem prospěšné vztahy
  • Vytváření trvale udržitelných systémů na základě spolupráce s přírodou.

Permakultura je založena na pozorování a využívání přírodních koloběhů, vazeb a vztahů k designování všeho, co potřebujeme k životu: účinné a zdravé produkce potravin, bydlení, systémů poskytujících energii i samotných lidských komunit. Cílem je vyšší kvalita života, který by byl provázaný s prostředím a šetrný vůči přírodě. Permakultura využívá starobylé tradiční postupy, stejně jako moderní technologie a poznatky současné vědy. Více

Licence

Obsah tohoto webu podléhá Creative commons licenci ve variantě by-nc-nd v4.0.

To znamená, že budeme rádi, pokud budete obsah šířit dál. Nesmíte jej však použít ke komerčním účelům, nesmíte do něj zasahovat a musíte vždy uvést jako autora organizaci Permakultura (CS) a připojit poučení o by-nc-nd v4.0 licenci.

Více o licencích Creative commons najdete na českém webu Creative commons Česká republika.

Permakultura (CS), z. s.

Náš spolek má dlouhou tradici (založen 1996) a je součástí širokého mezinárodního permakulturního hnutí. Pořádáme mezinárodně uznávané kurzy permakulturního designu (PDC – Permaculture Design Certificate) a další specializované kurzy, viz akademiepermakultury.cz. Naším hlavním cílem je sdílení zkušeností a šíření informací o permakultuře ve středoevropských podmínkách. Více

Kontakty

Podpořili nás