Kamenná moučka v Čechách, Eva Hauserová

Námět, jak pomoci zahrádkářům, aby se dostali k minerální moučce, a k tomu rychle zbohatnout

V naší zemi – na rozdíl od sousedního Německa – naprosto chybí možnost zakoupit v malém (řekněme v balení 5, 10 nebo 25 kg) kamennou moučku. Přitom jde o velmi užitečný zahradnický materiál, který se používá následujícími způsoby:

- Na hnojení: do půdy se z kamenné moučky uvolňují minerály, a to velmi pozvolna – přehnojit nelze. Vzpomeňte si na úrodnost sopečných půd, tohle je něco podobného.

- Jako „neutralizující výplň“ - materiál, který dodá objem a zbaví zápachu třeba příliš vlhký kompost, nebo náplň kadibudky.

- Do kompostových čajů, při inkubaci různých přípravků s „hodnými“ mikroby, kterými pak obohatíte půdu na pozemku; některé minerální moučky, které mají velký vnitřní povrch (čedičové), fungují jako médium, ve kterém se mohou usadit a množit užitečné houby (jejich vlákna jsou totiž moc křehká a ve volném roztoku by neobstály).

Například příručka BIO zahradničení – základní kurz“, kterou vydalo nakladatelství Kazda, je přeložená z němčiny a přímo se hemží návody, které vyžadují použití kamenné (minerální) moučky.

 

Jak vypadá situace

Je tedy pravda, že u nás seženete fosfátovou moučku a dolomitický vápenec, obojí je povolené pro zemědělství v bio režimu. Ale v klasických minerálních moučkách nejde o hlavní živiny typu NPK (dusík-fosfor-draslík), ani o vápník, ale zhruba o dvacítku jiných prvků, kterých rostliny sice potřebují méně, ale také jsou pro jejich vývin důležité (křemík, železo, hořčík a podobně).

A ty na trhu vůbec nejsou.

Jednu kamennou moučku jsem přece jenom vypátrala na webu, kde se prodávají efektivní mikroorganismy EM-Aktiv. Jmenuje se BIO-LIT, je to mletý diabasa balení 2,5 kg se prodává za 128 Kč. Doporučené dávkování na zahradu je 7 kg na 20 metrů čtverečních, do kompostu 40 kgna kubík.

Další možnost je zajet si za hranice do nějakého zahradního centra v Německu, kde si koupíte Steinmehl“ třeba v balení 12 kg za 15 eur.

Pokud vás zajímá víc informací o kamenných moučkách v angličtině, zadejte si do vyhledavače „rock dust“.

 

Zážitek z kamenolomu

Rozhodla jsem se zkusit koupit kamennou moučku přímo v kamenolomu, a jako nejbližší jsem našla Kámen Zbraslav – tento kamenolom leží na břehu Vltavy naproti Závisti. Zatelefonovala jsem tam a řekli mi, že to není problém - jen ať přijedu a v expedici mi do kbelíku moučku naváží a prodají.

Realita byla trochu jiná. U vstupu do areálu jsem bloudila s plastovým kbelíkem v ruce po kancelářské budově, až jsem narazila na hodného pána, který mi řekl, že expedice má sice už na Vánoce zavřeno, ale že mi do kbelíku tedy moučku nabere sám, a dojel pro ni svým autem do jiné části areálu, kde expedice sídlí. Za chvíli přijel s plným kbelíkem a odmítl si dát zaplatit – s tím, že materiály z lomu se prodávají po tunách, že bych musela s autem nejdřív najet na váhu, ale takovéto množství by bylo nevážitelné, takže na takový prodej v drobném zkrátka vůbec nejsou zařízení. A že tuna tohoto materiálu stojí 140 Kč.

Jsem moc ráda, že mám plný kbelík moučky, ale příště bych se tam trochu ostýchala jet; čekala jsem, že zaplatím třeba stovku nebo tak něco. Jak vidím situaci, byla bych spíš odkázaná na dobrou vůli personálu, a bylo by mi docela hloupé tam opakovaně jezdit pro moučku „vyžebranou“ zadarmo.

A tady právě vidím tu obrovskou příležitost.

Jen si to spočítejte.

Kdyby někdo koupil tunu moučky za 140 Kč, nechal by si ji vyklopit na svém pozemku a nadávkoval by ji do kbelíků, nebo by jenom vyzval lidi, aby si přišli nabírat do vlastních nádob, mohl by klidně prodávat kilogram moučky za 30 Kč (obdobná cena jako v Německu). Tuna moučky by se rozprodala za 30 000 Kč, pět tun za 150 000 Kč a tak dále. Úplně stačí mít nějaký plácek, kde by moučka mohla počkat na zabalení nebo rozebrání. Práce by s tím bylo minimálně.

Věřím, že zákazníků – příznivců přírodního pěstování, kteří jsou na tom jako já a nechce se jim jezdit opakovaně žebrat do lomu – by se našlo dost a dost, řádově jistě tisíce až desetitisíce, a moučku by odebírali opakovaně.

Prostě jasná díra na trhu pro někoho šikovného a podnikavého!

 

 

Co je permakultura

Permakultura je…

  • Zdravý selský rozum a cit aplikovaný v praxi
  • Systém designu založený na ekologických principech
  • Umění vytvářet navzájem prospěšné vztahy
  • Vytváření trvale udržitelných systémů na základě spolupráce s přírodou.

Permakultura je založena na pozorování a využívání přírodních koloběhů, vazeb a vztahů k designování všeho, co potřebujeme k životu: účinné a zdravé produkce potravin, bydlení, systémů poskytujících energii i samotných lidských komunit. Cílem je vyšší kvalita života, který by byl provázaný s prostředím a šetrný vůči přírodě. Permakultura využívá starobylé tradiční postupy, stejně jako moderní technologie a poznatky současné vědy. Více

Licence

Obsah tohoto webu podléhá Creative commons licenci ve variantě by-nc-nd v4.0.

To znamená, že budeme rádi, pokud budete obsah šířit dál. Nesmíte jej však použít ke komerčním účelům, nesmíte do něj zasahovat a musíte vždy uvést jako autora organizaci Permakultura (CS) a připojit poučení o by-nc-nd v4.0 licenci.

Více o licencích Creative commons najdete na českém webu Creative commons Česká republika.

Permakultura (CS), z. s.

Náš spolek má dlouhou tradici (založen 1996) a je součástí širokého mezinárodního permakulturního hnutí. Pořádáme mezinárodně uznávané kurzy permakulturního designu (PDC – Permaculture Design Certificate) a další specializované kurzy, viz akademiepermakultury.cz. Naším hlavním cílem je sdílení zkušeností a šíření informací o permakultuře ve středoevropských podmínkách. Více

Kontakty

Podpořili nás