Jak prolomit sucho?, Monika Dobrovodská

Na Světový den mokřadů, v sobotu 2. února 2019 se konala v brněnskému Impact Hubu konference Prolomit sucho. O zvýšeném zájmu o téma sucha, potažmo změny klimatu ze strany odborné i laické veřejnosti svědčilo už to, že registrace na konferenci trvala pouhých 26 hodin. Po nich totiž byla vyčerpána kapacita sálu.

Řada přednášejících komentovala s určitým podivem a někdy i mírnou nadějí do budoucna to, že konferenci pořádal politický subjekt – Pirátská strana. Úvodní konference, která nahlížela na krajinu jako celek, by měla být první ze série obdobných počinů. V dalších dílech „vzdělávacího festivalu“, jak konferenci organizátoři pojmenovali, mají záměr se věnovat dalším činnostem, které zásadním způsobem formují naši krajinu, jako je zemědělství, lesnictví, práce s urbánním prostorem a další.

Protože se některé příspěvky akademičtějšího charakteru překrývaly s prezentacemi zabývajícími se ponejvíce realizovanými projekty, bylo mnohdy těžké si vybrat. Záznam z celé konference mohou zájemci dohledat v FB události https://www.facebook.com/events/1987407711350668/ a organizátoři přislíbili sdílet i prezentace s praktickými příklady dobré praxe.

Hlavní témata konference

A co na konferenci zaznělo? Nejprve krátce upozornil Tomáš Hodek na kampaň „Voda pro každého“ https://vodaprokazdeho.cz/ , která poukazuje na nezbytnost vracení organické hmoty do půdy. Za rozhodující pro stav půdy považuje nastavení dotací, kdy klíčová pro udělení dotace by měla být celospolečenská prospěšnost, tedy aby zemědělci využívali peníze daňových poplatníků ku prospěchu krajiny i občanů.

Přednáška prof. Ing. Zdeňka Žaluda Ph.D. z Mendelovy univerzity nazvaná Změna klimatu a česká krajina – dopady a adaptace se snažila postihnout minulost, vývoj klimatické změny, její dopady a škálu možných adaptačních opatření. Na konferenci opakovaně a také od prof. Žaluda zaznívalo, že o klimatické změně víme, víme (respektive odborníci vědí), co je potřeba dělat, jaká opatření přijmout. Bohužel ale politická reprezentace tak (zatím) nečiní. Nepřeberné množství dat, map, údajů a predikcí, které při prezentaci zazněly, lze dohledat na stránkách http://www.klimatickazmena.cz/cs/, https://www.vynosy-plodin.cz/, http://www.intersucho.cz/cz/. Z multikriteriální analýzy jako nejvíce ohrožené oblasti suchem v České republice vychází část Jižní Moravy a rozlohou menší oblast na západ od Prahy. Při vědomí širších souvislostí pak i zprávy, které na první laický pohled mohou vypadat pozitivně, jako například to, že do roku 2050 se vegetační období prodlouží o 20 – 30 dnů, nemusí v reálu pozitivně působit. Pokud totiž vše vyraší dříve, než jsme dosud byli zvyklí, může slibnou úrodu lehce zdecimovat závan studeného vzduchu z východu. Na citrusy a olivy se tak i přes zvyšující se teploty těšit nemůžeme.

Doporučení prof. Žaluda se nesla v duchu „malých cest“, z nichž některými se mohou vydat jednotlivci či jednotlivé farmy již nyní. Jde například o orbu po vrstevnici, protierozní pásy, využití kapkové závlahy, důraz by měl být kladen na retenční kapacitu krajiny. Co se týče šířeji pojatých opatření, která doporučuje, dotace by v zemědělství neměly být vypláceny „na plochu“, ale měly by být navázány na „přidanou hodnotu“, kterou realizováním dotovaných opatření zemědělec společnosti a krajině přinese.

Následoval příspěvek prof. Ing. Josefa Fanty, CSc., legendy české ekologie, Česká krajina – její (další)vývoj a využívání. Nejprve nastínil dimenze krajiny - kulturní, ekologické a ekonomické, přičemž vždy, když se rovnováha vychýlí směrem k silnějšímu důrazu na ekonomické využívání krajiny, má to neblahý vliv na princip trvalé udržitelnosti. Prof. Fanta upozornil i na to, že v minulosti byla krajina podnětem pro formování české národní kultury, což se již nyní říci nedá. Co v České republice zcela citelně chybí, je ucelená, jasná vize krajiny. Její koncepce by měla vycházet z toho, že krajina je prostorem veřejného zájmu. Prof. Fanta se přiklání k tomu, aby opatření ke zlepšení situace šla jakzespodu, od uživatelů krajiny, tak shora, od politické reprezentace, a to za vydatné spolupráce s vědou. V dalším odkázal na materiály shromážděné na stránkách Akademie věd České republiky http://nasekrajina.eu/en/. Jde o nejrůznější iniciativy a impulzy ve vztahu ke krajině, včetně otázky „sucha“ (viz publikace Povodně a sucho), založené na odborné, vědecké bázi, o kterých věří, že v souhrnu by mohly přesvědčit politickou reprezentaci k tak potřebným krokům ke zlepšení.

Na konferenci zazněla také řada příkladů dobré praxe, například RNDr. Petr Pithart, CSc. představil projekty revitalizace či renaturace říčních toků. V zahraničí bylo na rozdíl od těch tuzemských množství projektů již realizováno a zpravidla je u nich velmi dobře monitorováno, k jakým revitalizačním efektům vedly. Příkladem může být revitalizace nejvodnatější řeky v Dánsku, řeky Skjern. RNDr. Pithart opakovaně zdůrazňoval potřebu mluvit o připravovaných projektech s veřejností, o postupech, jaké budou použity,a vysvětlovat jejich benefity. To je nezbytné zejména, ale nejenom, u projektů městských revitalizací. Návrat přírodních struktur do dříve regulovaných řek, jako jsou třeba štěrkopískové lavice na řece Isara protékající Mnichovem, se pak může stát doslova magnetem pro lidi, kteří je využívají k rekreaci.

Zdravá a udržitelná města

Přednášek a příspěvků na konferenci zaznělo mnoho, popsat je všechny by bylo nad rámec tohoto článku a v případě bližšího zájmu je možné využít záznam z konference. Nicméně, velký dojem na mne udělala prezentace příkladů z praxe Ing. Jiřího Vítka s názvem Jak se mohou naše města rozvíjet a být zdravá při změně klimatu?, která se zabývala hospodařením s dešťovou, ale i šedou vodou. Zaznělo množství příkladů. Z tuzemských vyniká zejména svou rozlohou realizovaný projekt hospodaření s dešťovou vodou v kampusu Masarykovy univerzity v Brně (na ploše asi 35 ha), kde byly využity retenční objekty tak, aby se voda vsakovala, a tím se snížilo množství dešťové vody odtékající do kanalizace.

Ing. Vítek také vyzdvihl strategické dokumenty některých měst (Hradec Králové, Olomouc), které nejen že popisují nepříznivou situaci způsobenou změnou klimatu, ale snaží se uchopit ucelenou koncepci nakládání s vodou. Jedním z nepopulárních opatření, které by mohlo nastartovat lepší využití dešťové vody, je podle Ing. Vítka zrušení výjimek a nastavení plateb za odvod srážkové vody do kanalizace. To by zcela jistě akcelerovalo přemýšlení o způsobech, jak dešťovou vodu na pozemcích využít. Samozřejmost, s jakou přednášející používal český výraz „průleh“, jako by šlo o zcela běžný způsob nakládání s dešťovou vodou ve městech, byla až odzbrojující a snad inspirovala zástupce z měst a obcí, kteří se konference zúčastnili.

A co říct na závěr? Nadějné je už jen to, že konference k problematice sucha a možných opatření, jak s ním „pracovat“, proběhla. Za velmi nadějný lze považovat velký zájem veřejnosti o téma sucha. A pro mě asi nejnadějněji zapůsobilo, kolikrát napříč tématy na konkrétní dotaz volby opatření v konkrétní situaci bylo řečníky doporučeno využít jednoduché poučky – pokud máte na výběr, volte opatření blízké přírodě.

Co je permakultura

Permakultura je…

  • Zdravý selský rozum a cit aplikovaný v praxi
  • Systém designu založený na ekologických principech
  • Umění vytvářet navzájem prospěšné vztahy
  • Vytváření trvale udržitelných systémů na základě spolupráce s přírodou.

Permakultura je založena na pozorování a využívání přírodních koloběhů, vazeb a vztahů k designování všeho, co potřebujeme k životu: účinné a zdravé produkce potravin, bydlení, systémů poskytujících energii i samotných lidských komunit. Cílem je vyšší kvalita života, který by byl provázaný s prostředím a šetrný vůči přírodě. Permakultura využívá starobylé tradiční postupy, stejně jako moderní technologie a poznatky současné vědy. Více

Licence

Obsah tohoto webu podléhá Creative commons licenci ve variantě by-nc-nd v4.0.

To znamená, že budeme rádi, pokud budete obsah šířit dál. Nesmíte jej však použít ke komerčním účelům, nesmíte do něj zasahovat a musíte vždy uvést jako autora organizaci Permakultura (CS) a připojit poučení o by-nc-nd v4.0 licenci.

Více o licencích Creative commons najdete na českém webu Creative commons Česká republika.

Permakultura (CS), z. s.

Náš spolek má dlouhou tradici (založen 1996) a je součástí širokého mezinárodního permakulturního hnutí. Pořádáme mezinárodně uznávané kurzy permakulturního designu (PDC – Permaculture Design Certificate) a další specializované kurzy, viz akademiepermakultury.cz. Naším hlavním cílem je sdílení zkušeností a šíření informací o permakultuře ve středoevropských podmínkách. Více

Kontakty

Podpořili nás