Zahrada Violka

Zahrada s prvky trvalé udržitelnosti se postupně rozvíjí intuitivním směrem k zajištění radostného života s důrazem na návrat k přírodě. Hlavní myšlenkou je tvorba snadno kompostovatelných prvků a nebo jejich dlouhodobá znovu-použitelnost. Pěstování ve vyvýšených záhonech, jezírka plněná dešťovou vodou, využití solární energie k ohřevu vody a výrobě elektřiny, slaměný domek ve tvaru jurty bez použití kovových spojovacích materiálů. Hodně kompostů, staré odrůdy stromů, velký prostor pro děti a jejich hry, další přírodní stavby a úpravy staveb již existujících.

Petr Baxant zažil uprostřed své rozvíjející se profesní dráhy bod obratu a rozhodl se pro návrat k přírodě. Před čtyřmi lety se vydal se svým malým synkem přespat do chatky v zarostlé, tehdy polodivoké zahradě v zahrádkářské kolonii Medlánky… a už tu v podstatě zůstal. V „civilu“ se zabývá světelnou technikou, a jaksi navíc, jako koníčkem, také využíváním obnovitelných či alternativních zdrojů energie. Přitom rozvíjí na své zahradě řadu originálních, inovativních technických řešení, která umožňují život v těsném kontaktu s přírodou. Úspěšně kombinuje náboj duchovnosti a romantiky s technickými experimenty a názorně předvádí, že permakultura nejen navazuje na tradice našich předků, ale také využívá moderní poznatky a technologie.

Dnes Petr s přítelkyní Pavlínou a malou dcerkou žijí v nedávno dostavěné hliněno-slaměné “jurtě”, ještě čekají, jak se osvědčí přes zimu. Na pozemku můžete vidět například kolečko na elektrický pohon, ve kterém se dají vozit do kopce těžké náklady, elektrickou koloběžku, skútr, tříkolku CityEl a elektromobil pro celou rodinu Berlingo. Vše se bude nabíjet hlavně ze solární elektrárny, na komplexním řešení Petr pracuje ve spolupráci se studenty. Z dalších řešení tu najdeme bioreaktor, vakuový solární kolektor, koncentrátorový kolektor a další.

Po celém pozemku jsou roztroušeny drobné nové stavbičky ze dřeva, slámy a hlíny, některé mají důmyslný tvar střech umožňující svádění vody do jediného bodu – hyperbolický paraboloid. V zahradě se postupně buduje důmyslná soustava jezírek propojených potůčky se stavidly, která bude na svažitém terénu zadržovat vodu ze střech, svádět ji až dolů pod svah a umožňovat zavlažování, kde je právě potřeba.

Na zahrade se v roce 2018 koná druhý ročník TUR (trvale udržitelný rozvoj) pro studenty střední zahradnické školy v Rajhradě pod vedením Martina Slaniny z oboru krajinné ekologie.

v roce 2019 proběhla prezentace projektu na Permakulturní konferenci v Praze – záznam nadjete tady