Ekologie na dovolené, Ivana Mertová

Prázdniny a dovolená je příležitostí odpočinout si, nabrat síly i něco nového poznat. Jak se ale naše prázdninové lenošení a užívání si projevuje na životním prostředí v místě, kde dovolenou trávíme?

Po letech jsme si dopřáli dovolenou u moře. S ubytováním v domě a veškerým komfortem, který nám náš omezený rozpočet dovoloval.
Bylo to moc příjemné, odpočinuli jsme si, užili si koupání, sluníčka i výletů. Samozřejmě jsem se ale dívala na ten prázdninový svět očima permakulturníka a někdy to byl pohled neveselý.

Byli jsme na ostrově Brač v Chorvatsku. Je dlouhý 40 km, široký 12 km, zvedá se z moře do výšky přes 700 metrů nad mořem. Pěstují tady hodně olivovníků, ale půda okolo nich mi připadala suchá a jen málo zarostlá plevelem. Nejdřív mě napadlo, že tu málo prší, ale není to tak. Srážky se pohybují od 700 do 1400 mm za rok, což je více než na většině území České republiky. Spousta vody ale asi odteče rychle do moře. Ta síť silnic, cest a cestiček funguje při deštích jako dočasné potoky, které rychle odvedou vodu a ta pak nemá šanci se vsáknout.

Pitná voda se na ostrov přivádí pod mořem z pevniny, takže asi musí být dost drahá. A turisti jí spotřebují hodně, zvlášť když započítáme tu "neviditelnou" spotřebu při úklidu, přípravě jídla a podobně. To sice turista nevidí, tahle voda se jeho těla přímo nedotkne, ale počítat se s ní také musí.

Davy turistů taky zřejmě nemají nijak skvělý vliv na životní prostředí. Třídění odpadu jsem nezaznamenala a bylo mi dost nepříjemné házet papír nebo bioodpad do směsného odpadu. Jasně, prázdninové hosty přece není možné obtěžovat s takovou věcí jako je třídění odpadu, navíc bioodpad v těch vedrech brzo začne páchnout a lákat hmyz. Stejně jsem místo pohodlí cítila spíš nepříjemný pocit z toho, jak neekologicky jsem nucená se chovat. Navíc ta bezstarostná dovolenková nálada vede někdy i k tomu, že neřeším nějaký ten plastový kelímek nebo talíř, i když doma bych si to třeba rozmyslela.

I tady jsme objevili několik menších supermarketů. Dlouhá provozní doba, široký sortiment, přijatelné ceny, to všechno je výhoda pro zákazníka, ale bohužel zisky odtékají někam mimo tento region a peníze turistů tak místním lidem moc nepomáhají.

Zajímá mě lokální jídlo a lokální produkty, takže jsem samozřejmě vyrazila na místní trh. Je poměrně malý, celkem pochopitelně, většina lidí si raději na oběd někam zajde. Naivně jsem si myslela, že na trhu najdu v první řadě místní rybáře a pěstitele zeleniny, ale evidentně se tam objevuje i dovezená zelenina a ryby z farem. Nakonec jsem koupila čtyři rybky od paní, která nám vysvětlila, jak odlišíme ryby z farem a od rybářů a tvrdila nám, že její muž je rybář a loví v okolí ostrova. Název ryb neznám, ale upekla jsem je v troubě se zeleninou (také nakoupenou na trhu) a byly skvělé.

Kromě potravinového trhu jsou všude stánky se všemožným zbožím pro turisty - spotřební věci i různé suvenýry. Některé skutečně pochází z tohoto ostrova, viděla jsem třeba stánek s olivovým olejem a výrobky z něho, který patřil místní rodině. Častější ale byly stánky se stále stejnými věcmi - oblečení, ručníky, klobouky, plastové hračky do vody.  Když máte dost peněz, všechno si tu koupíte, můžete přijet klidně bez kufru, jen s malým baťůžkem a naditou peněženkou.

Z místních jídel nám velmi zachutnal ajvar, studená papriková pasta, kterou tu přidávají k masovým jídlům podobně jako u nás kečup nebo hořčici. Dá se koupit v obchodě a jednu skleničku jsme si vezli domů jako suvenýr. Dalším místním produktem jsou sardinky z blízké sardinkárky, dají se tu běžně koupit v obchodech. Tradiční je pochopitelně také olivový olej, ten ale doma skoro nepoužívám.

Doprava je dalším problematickým bodem. Letěli jsme letadlem, k tomu ještě autobus na letiště v Praze i ve Splitu a loď ze Splitu do Supetaru. Všechno je to veřejná doprava, i tak si ale člověk klade otázku, kolik nafty se na to naše prázdninové cestování spotřebovalo. Zvlášť to letadlo muší sežrat obrovské množství pohonných hmot. 

Turismus se často obhajuje jako zdroj příjmů pro místní lidi, otázka ale je, kolik z těch peněz, utracených turisty zůstane v regionu a kolik jich odteče pryč např. majitelům supermarketů, hotelů apod. A také jestli ty škody na životním prostředí nejsou nakonec větší než peníze, které turisté přivezou.

Příjemným překvapením pro mě bylo, když jsem zjistila, že na Brači je ekologicko-kulturní centrum a pořádají se tam permakulturní kurzy. Je kousek od města Milna a zřejmě se tu dá domluvit i pracovně-vzdělávací pobyt. Takže pokud máte hluboko do kapsy, zajímáte se o permakulturu a jste ochotní pracovat, tohle pro vás může být inspirací.

Co je permakultura

Permakultura je…

  • Zdravý selský rozum a cit aplikovaný v praxi
  • Systém designu založený na ekologických principech
  • Umění vytvářet navzájem prospěšné vztahy
  • Vytváření trvale udržitelných systémů na základě spolupráce s přírodou.

Permakultura je založena na pozorování a využívání přírodních koloběhů, vazeb a vztahů k designování všeho, co potřebujeme k životu: účinné a zdravé produkce potravin, bydlení, systémů poskytujících energii i samotných lidských komunit. Cílem je vyšší kvalita života, který by byl provázaný s prostředím a šetrný vůči přírodě. Permakultura využívá starobylé tradiční postupy, stejně jako moderní technologie a poznatky současné vědy. Více

Licence

Obsah tohoto webu podléhá Creative commons licenci ve variantě by-nc-nd v4.0.

To znamená, že budeme rádi, pokud budete obsah šířit dál. Nesmíte jej však použít ke komerčním účelům, nesmíte do něj zasahovat a musíte vždy uvést jako autora organizaci Permakultura (CS) a připojit poučení o by-nc-nd v4.0 licenci.

Více o licencích Creative commons najdete na českém webu Creative commons Česká republika.

Permakultura (CS), z. s.

Náš spolek má dlouhou tradici (založen 1996) a je součástí širokého mezinárodního permakulturního hnutí. Pořádáme mezinárodně uznávané kurzy permakulturního designu (PDC – Permaculture Design Certificate) a další specializované kurzy, viz akademiepermakultury.cz. Naším hlavním cílem je sdílení zkušeností a šíření informací o permakultuře ve středoevropských podmínkách. Více

Kontakty

Podpořili nás