Biouhel, staronový pomocník při utváření úrodné půdy, Vojtěch Klusák

Uhel na kreslení zná každý už od školních let, právě tak dřevěné uhlí na grilování. Málo kdo už ale zná biouhel, v Rakousku čerstvě povolenou novinku mezi přípravky podpůrnými pro půdu. Pro úředníky a běžné zemědělce je to sice novota, která ale byla a je využívaná a známá na mnoha místech naší planety.

Co je biouhel?

Biouhel je drcený materiál vyráběný jako dřevěné uhlí, ale z různé biomasy kontrolovaného původu.

Dnes je to žhavé téma, protože jeho používání je významným přispěním k obnovení a oživení zemědělské půdy. A to i v oblastech zatížených suchem, nebo naopak vysokými srážkami, ale i vyčerpaných intenzivním zemědělstvím.

V rakouském podniku Sonnenerde se podařilo propojit biouhel a jeho výrobu s provozem kompostárny. Materiál vyrábějí na místě a využívají pro obohacení a vylepšení některých svých produktů, půdních substrátů, a pro výzkumné projekty různých partnerů zaměřené na zúrodňování zemědělské půdy. Biouhel se dostává do obliby i u chovatelů prasat a skotu, jako přídavek do krmiva a do podestýlky. Má pozitivní vliv na zažívání i na kožní choroby. Navíc poutá dusík, který by jinak unikal z hnoje do vzduchu nebo do spodní vody.

Průkopnický projekt, který začal už roku 2009, prošlapal cestu rakouskou a tím i evropskou legislativou, a zároveň ukazuje možný příklad zapojení biouhlu do praxe. Teplo vznikající při výrobě se navíc využívá k dosušování materiálů na vstupu a k vytápění budov pro zázemí kompostárny.

Produkt této firmy je registrovaný jako podpůrný prostředek pro půdu (Bodenhilfsstoff) podle rakouského zákona o hnojivech (Düngemittelgesetz). Je schválený jako přísada pro vytváření kompostů a substrátů a jako přísada do organických hnojů a hnojiv pro poutání dusíku a snižování zápachu. V Česku zatím přihlášený není. Je ale povzbuzující, že i v českém prostředí se rodí zajímavý “biouhelný” projekt, který byl letos oceněn v soutěži „česká inovace 2013“ speciální cenou za společenskou prospěšnost. Originální řešení výroby biouhlu firmou Biouhel.cz s.r.o. propojuje využití odpadní biomasy a odpadního tepla, například z motorů kogeneračních jednotek bioplynových stanic. Právě dokončovaný prototyp by měl dosahovat vyšší a úspornější produkce než srovnatelná zařízení v zahraničí a hned se zapojit do několika výzkumných projektů.

Příklady použití biouhlu z historie i současnosti

Příklady úspěšného využití biouhlu pro vylepšování půdy sahají od jeho přirozeného výskytu ve stepních černozemích, přes půdy zvané terra preta (portugalsky „černá zem“), které vytvořili lidé v Amazonii dávno před příchodem Kryštofa Kolumba, až po dnešní Japonsko. Tam je biouhel využívaný tradičně a od 80. let minulého století je i oficiálně uznávaným prostředkem pro vylepšování půdy.

U nás se v současnosti biouhel (tedy pouze drcené dřevěné uhlí) někdy používá při pěstování orchidejí a při množení pomocí řízkování jako ochrana před chorobami. Přímo pro zahradnické účely je k nalezení pod názvem agrobiouhel.

Máme ale zprávy o širokém využití biouhlu z Evropy a Severní Ameriky v 19. století. Před nástupem průmyslových hnojiv to byl doporučovaný prostředek pro vylepšení půdy, zvyšující odolnost půdy a rostlin proti suchu, chorobám a nedostatku živin. Osvědčoval se jak pro hrnkové květiny, orchideje, zahradní zeleninové záhony, tak pro pěstitele brambor, obilí a lučních porostů. Také byl využívaný pro své schopnosti pohlcovat zápach jako příměs do zahnívajících odpadů rostlinného, zvířecího, nebo lidského původu.

V této době se biouhlem zabýval i Justus von Liebig (12.5.1803-18.4.1873). Dnes je známý jako propagátor průmyslových hnojiv (NPK), málo se ale ví, že je doporučoval aplikovat právě v kombinaci s biouhlem. Zmiňoval se i o léčivém působení na nemocné rostliny.

Jaké má biouhel schopnosti?

Jako přísada do půdy nese vlastnosti podobné písku i humusu. V půdě zlepšuje zadržování a propustnost vody a vzduchu. Působí výrazně lépe než písek, který půdu odlehčuje, ale jeho zrnka nemají vnitřní strukturu. Biouhel je však porézní, jako houba nasákavý materiál. Má schopnost pojmout a udržet vodu v půdě a uchovat ji i pro období sucha.

Zlepšuje zadržování živin na svém povrchu, nebo ve svých pórech, spolu s vodou.

Váže minerální látky a dusík (zvyšuje KVK), a tlumí jejich vyplavování dešťovou vodou. (KVK, kationtová výměnná kapacita, vyjadřuje schopnost půdy poutat kationty, například kationty vápníku, draslíku, sodíku, hořčíku, železa, dusíku.)

Při rozkladu organické hmoty podporuje humifikaci oproti mineralizaci. Tedy podporuje vznikání humusu při kompostování.

Kyselost (pH) materiálu souvisí s druhem biomasy, z které je vyráběný. Většinou se biouhel chová zásaditě a tlumí kyselost půdy podobně jako vápno nebo popel.

Podporuje půdní mikroorganizmy. Ty potřebují přístup ke vzduchu, vodě, minerálním látkám a živinám v organické hmotě, kterou rozkládají. Biouhel tento přístup usnadňuje a na svém obrovském povrchu poskytuje prostor, kde se mohou mikroorganizmy usazovat. Působí dlouhodobě, řádově po staletí až tisíciletí. Z povrchu půdy ho ale může odnést voda nebo vítr, proto je dobré jej hned zapravit do půdy, nejlépe ve zvlhčeném stavu.

Je biouhel schopný „ochlazovat“ planetu?

Při správném postupování může jeho používání vést ke snižování skleníkových plynů v atmosféře. Potom se hospodaření s biouhlem stává opatřením proti oteplování planety. Je tomu tak proto, že skleníkové plyny jako oxid uhličitý, methan a oxidy dusíku se při rozkladu organické hmoty uvolňují do vzduchu, ať už je to rozklad tlením, nebo spalováním na popel. Při výrobě biouhlu zůstává významná část vázaná v materiálu (biouhlu) a na skleníkové plyny se nepřemění. Sloučeniny uhlíku a dusíku, které jako plyny přispívají v atmosféře k oteplování, jsou takto vpravovány do půdy, kde (i) dlouhodobě zůstávají, (ii) podporují růst rostlin a další ukládání uhlíku v podobě humusu.

Podmínkou je, že samotné získávání surovin a výroba biouhlu nesmí poškozovat půdu a rostliny. To by naopak oteplování planety napomáhalo. Ideální je kontrolovaná odpadní biomasa ze zemědělství, lesnictví, měst a obcí, nebo z průmyslu.

Jak se biouhel používá?

Doporučuje se použít biouhel nasycený živinami a přidat jej přímo do půdy, tak aby se s ní promísil. Tak aby se spojil i půdními minerály, podobně jako humus, který nejlépe působí v tzv. sorpčním komplexu s jílovými částicemi. Díky nasycení živinami nehrozí předávkování a dočasné odčerpání živin z půdy do biouhlu. Biouhel můžete vylepšit smísením s kompostem, výluhem z kompostu, zákvasem z kopřiv, nebo stačí vodným roztokem hnojiva typu NPK. Biouhel zvlhčený a nasycený živinami je připravený k okamžitému a bezpečnému použití a je vhodný do běžných půd a půd chudých na živiny.

Biouhel je dobré do půdy přidávat postupně, během několika let. Při každoroční kultivaci se postupně s půdou promísí. Doporučená dávka je 1 až 2 kg na metr čtvereční. V černozemích ukrajinských stepí bylo prokázáno, že až 10 % uhlíku prošlo stepními požáry, tedy že se jedná o přirozeně vzniklý biouhel. Při vrstvě 20 cm to jsou téměř 3 kg biouhlu na metr čtvereční. V půdách typu terra pret je množství biouhlu různé, někdy i výrazně vyšší než u přírodní černozemě.

Čistý biouhel se dá přidávat do kompostů, do hnoje, nebo do půd přesycených živinami, jako přísada pro zlepšení procesu kompostování, pro snížení ztrát živin a zkvalitnění výsledného produktu. (Orientačně: každou novou 20 cm vrstvu kompostu pokrýt 0,5 cm biouhlu.) Poprášením hnoje biouhlem se snižují ztráty dusíku a zápach.

Biouhel není samospásným řešením

Půdní mikroorganizmy při nedostatečném přísunu odumřelé organické hmoty a velkém přísunu dusíku v hnojivech rozkládají humus, což je jednou z příčin degradace půd při intenzivním zemědělství.

Biouhel je řešením pro nedostatek uhlíku v půdě, ale jen částečným. Nemůže být potravou pro půdní život, pro mikroorganizmy.

Aplikaci biouhlu je třeba doplnit vhodnou zemědělskou praxí, která zvyšuje obsah organické hmoty v půdě. Například použitím kompostu, zeleného hnojení, vhodným osevním postupem, nastýláním (mulčováním). V tomto směru působí sdružení Ökoregion Keindorf, jehož je firma Sonnenerde také součástí. Cílem členů sdružení je dopomoci regionu být “uhlíkově neutrální”, tedy nezvyšovat ani nesnižovat obsah uhlíku v atmosféře (především oxidu uhličitého, CO2 - skleníkového plynu). Náplní činnosti sdružení je mimo jiné podpora zemědělců, kteří zvyšují obsah organické hmoty (uhlíku) v půdě jakýmkoli z výše jmenovaných postupů. Stav uhlíku v půdě se zjišťuje odborným měřením a odměnou za nárůst v průběhu dvou let je finanční příspěvek (30 euro za tunu na hektar). Zdrojem peněz jsou dobrovolné dary jednotlivců i firem v okolí, těch, kteří si cení kvality půdy a životního prostředí, nejen ve svém regionu.

Článek vyšel v magazínu časopisu Agrospoj, č. 09/2014.

 

Co je permakultura

Permakultura je…

  • Zdravý selský rozum a cit aplikovaný v praxi
  • Systém designu založený na ekologických principech
  • Umění vytvářet navzájem prospěšné vztahy
  • Vytváření trvale udržitelných systémů na základě spolupráce s přírodou.

Permakultura je založena na pozorování a využívání přírodních koloběhů, vazeb a vztahů k designování všeho, co potřebujeme k životu: účinné a zdravé produkce potravin, bydlení, systémů poskytujících energii i samotných lidských komunit. Cílem je vyšší kvalita života, který by byl provázaný s prostředím a šetrný vůči přírodě. Permakultura využívá starobylé tradiční postupy, stejně jako moderní technologie a poznatky současné vědy. Více

Licence

Obsah tohoto webu podléhá Creative commons licenci ve variantě by-nc-nd v4.0.

To znamená, že budeme rádi, pokud budete obsah šířit dál. Nesmíte jej však použít ke komerčním účelům, nesmíte do něj zasahovat a musíte vždy uvést jako autora organizaci Permakultura (CS) a připojit poučení o by-nc-nd v4.0 licenci.

Více o licencích Creative commons najdete na českém webu Creative commons Česká republika.

Permakultura (CS), z. s.

Náš spolek má dlouhou tradici (založen 1996) a je součástí širokého mezinárodního permakulturního hnutí. Pořádáme mezinárodně uznávané kurzy permakulturního designu (PDC – Permaculture Design Certificate) a další specializované kurzy, viz akademiepermakultury.cz. Naším hlavním cílem je sdílení zkušeností a šíření informací o permakultuře ve středoevropských podmínkách. Více

Kontakty

Podpořili nás