První malá reportáž z PDC 2020

Před pár dny začal Úplný kurz permakulturního designu (PDC) a my jsme nyní jeho součástí. 

Zdenka Pollaková

Jedná se o mezinárodně uznávaný formát kurzu (PDC – Permaculture Design Certificate), který nám otevře dveře k dalšímu permakulturnímu vzdělávání ve světě.

Celý turnus intenzivních vzdělávacích víkendů bude probíhat až do května 2020, kdy zakončíme studium zkouškou a obhajobou. Budeme postupně a společně ve skupinách zpracovávat návrh cvičného projektu na vybraném pozemku s uplatněním permakulturních principů a možná na konci dostaneme i diplom.

V pátek 17.1.2020 jsme se poprvé sešli ve velmi pěkném prostředí Otevřené školky You&Me na Praze 10, kde bude probíhat výuka po několik víkendů. Budeme se setkávat ještě i v dalším středisku, hlavně pro praktickou výuku, a to v Ašrámu a jeho okolí ve Žďárci u Skutče. Celým kurzem nás budou provázet dlouholeté, zkušené a zapálené designérky Denisa Tomášková a Katka Horáčková.

Celí netrpěliví a plní očekávání jsme se postupně začali usazovat a nesměle se seznamovat s nejbližšími sedícími vedle nás. Je nás tu asi 25. Někteří se známe z minulých setkání a permakulturních kurzů, ale většina studentů nám je neznámá. Mnoho z nás má určité malé i velké zkušenosti a znalosti a jsou mezi námi i lidé, které tento směr oslovil teprve nedávno a nacházejí si postupně cestu k permakultuře.

Začíná škola a zvoní zvoneček. Hned od začátku se seznamujeme s pravidly výuky a pojmy jako mluvítko, pozorování, 5. principů permakultury, zónování, sukcese, sektory, nika, pozorování, uhlíková stopa, analýza zón-zdrojů-prvků, pozorování, klima, vzorce, pozorování, hormony, voda, pozorování,……

To slovo „pozorování“ je stále opakováno a zdůrazňováno. Co s tím pořád mají? Ptáme se všichni. A pak to přichází.

Celé páteční odpoledne a podvečer je pro nás naplněn tolika informacemi a novými termíny, že se nám z toho točí hlava. V další dny, ale zjišťujeme téměř všichni, že tato teorie je velmi důležitá k pochopení pro naši další vlastní praxi. Každému se postupně v jiný okamžik skládá jeho vlastní puzzle pochopení a uvědomění si provázaností a dokonalosti fungování přírody. Je to geniální koloběh, který se my lidé můžeme jen snažit napodobit ve svém prostředí, kde žijeme a naučit se využívat všeho, co příroda nabízí a opět navracet zpět do koloběhu to, co vyprodukujeme.

Všichni vnímají, že výuka je chvílemi hodně teoretická a nezáživná a vzápětí plná praktických informací, které k této vlastní teorii náleží a jsou cenné. Během dne se hýbeme a hrajeme různé poznávací hry. Učíme se vnímat sami sebe a své potřeby a také potřeby svého okolí. Hledáme si cestu ke společnému tvoření a vzájemné inspiraci. Nikdo se tu ani minutu nenudí a vnímáme, že nás to všechny baví a opravdu zajímá. Každý se dělí o to, co zná, má a inspirujeme se navzájem.

Během víkendu dostáváme i mnoho zajímavých úkolů pro domácí přípravu. Nikdo neohrnuje nos nad tím, že by měl pracovat a studovat ještě i doma a všichni se nadšeně těší na své první pokusy s analýzou vlastního pozemku nebo zjištěním své vlastní uhlíkové stopy. A také vidím, jak každý si bude číst doporučené knihy o permakultuře a studijní materiály, které byly pro nás připraveny.

Věřím, že i ostatní se těší na další společný víkend, který bude za měsíc v Ašrámu ve Žďárci u Skutče.